Janukovyč si vzal nemocenskou. Hrotíte situaci, vzkázal opozici

Kyjev - Uprostřed politické krize a násilných protestů, které si vynutily pád vlády, si prezident Viktor Janukovyč vzal nemocenskou. Později opozici obvinil, že vyhrocuje situaci. Ta přitom očekává, že hlava státu podepíše amnestii pro stíhané demonstranty, kterou včera schválil parlament. Opoziční předák Vitalij Kličko v německém tisku navrhl, aby Brusel zakázal Janukovyčovi vstup na území Unie, dokud prezident zákony nepodepíše.

„Prezident je na nemocenské kvůli akutní nemoci dýchacích cest provázené vysokou horečkou,“ prohlásila prezidentská kancelář. Zatím není jasné, jak dlouho prezidentovo léčení - uprostřed nevyřešené politické krize - potrvá. Kvůli pracovní neschopnosti 63leté hlavy státu se ale kažodpádně přerušila jednání mezi vládou a opozicí. Svou práci na mimořádném zasedání ukončili i ukrajinští zákonodárci. Podle posledních zpráv by se znovu měli sejít až 4. února.

Podle Janukovyče opozice vyhrocuje situaci

Později po oznámení své nemoci Janukovyč vydal prohlášení, kde konstatoval, že vláda „dostála všem slibům, které dala, zatímco opozice stále hrotí situaci tím, že vyzývá lidi, aby stáli venku v mraze“. Organizátoři protestů si tak podle ukrajinského vůdce plní své politické ambice. „Myslím, že to je špatně,“ dodal podle serveru BBC.

Podle zpravodaje ČT v Kyjevě Miroslava Karase demonstranti shromáždění v Kyjevě prezidentovu nemocenskou komentují s tím, že Viktor Janukovyč pouze hraje o čas. Na podpis včera schválených zákonů má lhůtu 15 dnů. Na kyjevských barikádách se proto šíří obavy, že dojde k vyhlášení výjimečného stavu. Janukovyčovi stoupenci naopak tvrdí, že prezident při středeční schůzce s poslanci „vypadal nemocně“.

Jeden z opozičních vůdců Vitalij Kličko ve svém sloupku v dnešním vydání německého listu Bild varoval, že Janukovyč podle něj chystá úskok a nyní pouze hraje o čas. „Mám pocit, že tenhle člověk nás chce obelstít a nyní jen zkouší, jak pro sebe a svou špinavou politiku získat čas. Tohle ale nepřipustíme,“ zdůraznil jeden z opozičních předáků. „Doufáme také, že EU zakáže Janukovyčovi a jeho zástupcům vstup na své území, dokud prezident skutečně nepodepíše stažení svých diktátorských zákonů,“ napsal šéf opoziční strany Ukrajinská demokratická aliance pro reformy UDAR (Úder).

Vitalij Klyčko
Zdroj: Vasily Fedosenko/Reuters

Němci se k sankcím staví zdrženlivě

Německé ministerstvo zahraničí na Kličkův článek reagovalo zdrženlivě. Podle tajemníka německého ministerstva zahraničí Gernota Erlera by EU uvalením sankcí na ukrajinského prezidenta a jeho spolupracovníky ohrozila svou důvěryhodnost. „Je otázka, zda by i pouhá hrozba sankcemi v této chvíli pomohla k uklidnění situace,“ připomněl Erler. „Je třeba mít na mysli, že nelze současně nabízet zprostředkování a hrozit sankcemi,“ zdůraznil.

Na Ukrajině s prezidentem i s opozicí, která požaduje jeho odstoupení, momentálně vyjednává český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Snaží se zde vytvořit půdu pro politické řešení nepokojů. EU je ve zcela jiné pozici než Spojené státy, které už první sankce zavedly, poznamenal Erler.

Pro EU je v krizi na Ukrajině prioritou zastavení násilí a dialog

Prioritou Evropské unie při řešení krize na Ukrajině je zastavení násilí a zahájení politického dialogu, shodli se dnes v Bruselu šéf Evropské komise José Barroso a polský premiér Donald Tusk. Ukrajinci sami si mohou svobodně rozhodnout, jak má vypadat další směřování jejich země, poznamenal Barroso. „Krize, kterou vyvolalo nepodepsání asociační dohody, by měla být chápána jako projev zájmu milionů Ukrajinců tento významný integrační projekt spustit,“ usoudil polský premiér.

Asociační dohoda s EU a související dohoda o volném obchodě je podle Barrosa stále na stole. Jednání, co s ní dál, ale nyní není prioritou. Nejdříve je třeba zastavit spirálu násilí. Barroso také uvedl, že Unie je připravena prozkoumat všechny možnosti pomoci Ukrajině od finančních nástrojů evropského sousedství, spolupráce s Evropskou investiční bankou až k technické pomoci.

Pouze dialog s ukrajinskou veřejností podle Tuska může být pro vládu v Kyjevě cestou k evropské pomoci. „Pouze Ukrajina jako celek - tedy úřady a opozice - je pro Unii partner,“ zdůraznil Tusk.

Francouzský prezident François Hollande dnes situaci na Ukrajině označil za vážnou a vyzval EU k velké obezřetnosti. „To, co se může stát v příštích několika hodinách a v nejbližších dnech, je konfrontace a násilí a my musíme udělat vše pro obnovení dialogu a podpořit zklidnění situace,“ řekl.

Demonstranti ani v mrazech hluboko pod nulou nehodlají z centra Kyjeva odejít. „Je minus 20 stupňů a třeba radnice je jedním z posledních míst, kde se můžeme ohřát,“ konstatoval jeden z protesujících Andre. Protestantům v jejich odhodlání pomáhá i fakt, že dostávají početné posily z ostatních ukrajinských regionů a dobrovolníci jim vaří teplý čaj a jídlo.

„Zákony z 16. ledna sice parlament zrušil, ale aby skutečně přestaly platit, musí to podepsat ještě prezident. A to zatím neudělal,“ upozornil další opoziční lídr Oleg Ťahnybok. Ukrajinský prezident se podle něj neřídí zájmy svých občanů „Je to jako zákon somálských pirátů -  nejdřív si vezmou rukojmí a pak je sice propustí, ale výměnou za něco jiného,“ uvedl.

Jednání ukrajinského parlamentu
Zdroj: ČT24/AP Photo

Ukrajinský parlament nejdříve v úterý zrušil sporné zákony, které omezovaly svobody projevu a shromažďování a ve středu po dvanáctihodinovém jednání schválil amnestii pro stíhané protivládní demonstranty.

Zatím ale není jasné, kdy prezident tyto zákony podepíše. V úterý navíc podal demisi premiér Mykola Azarov, kterou o pár hodin později Janukovyč přijal. To vše byly podmínky opozice, která nadále žádá odchod Janukovyče a vypsání nových parlamentních a prezidentských voleb.

Mykola Azarov a Viktor Janukovyč
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Ukrajinou již více než dva měsíce zmítají demonstrace proti Janukovyčovi a jeho listopadovému rozhodnutí zastavit integrační proces s EU a místo k Bruselu se přiklonit k Moskvě. Po víkendovém vyhrocení situace se události v zemi uklidnily, opozice se ale i tak obává, že vláda nakonec sáhne po silovém řešení hlubokého státního rozkolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 5 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 6 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 11 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 15 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...