Za bombový útok na mešitu v Drážďanech dekáda za mřížemi. Pachatel tvrdí, že nechtěl zabíjet

K téměř desetiletému trestu odnětí svobody byl odsouzen jedenatřicetiletý Němec, který v roce 2016 zaútočil bombami na mešitu Fatih a konferenční centrum v Drážďanech. Výbuchy sice nikoho nezranily, soud muže přesto uznal vinným z pokusu o vraždu a ze zvláště závažného žhářství.

Dvě improvizované bomby vybuchly 26. září 2016, tedy jen několik dní předtím, než se v hlavním městě Saska uskutečnily oslavy německého znovusjednocení. Výbuch před drážďanskou mešitou budovu poničil. Imámovi, jeho manželce a dětem, kteří byli v době exploze uvnitř, se nic nestalo. Podle odborníků to byla šťastná náhoda.

Policie od začátku vycházela z toho, že motivem útočníka byla xenofobie, což se nakonec potvrdilo. Nino K. své názory dával otevřeně najevo, třeba jako řečník protiimigračního hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), které v Drážďanech vzniklo. Podle médií kritizoval například „líné Afričany“ a „cizince-kriminálníky“.

Muž byl následně zatčen v prosinci 2016. K činům se sice přiznal, tvrdil ale, že nechtěl zabíjet. Imámovi a jeho rodině se během procesu omluvil. Obžaloba pro muže požadovala trest ve výši deseti let a devíti měsíců odnětí svobody, soud se nakonec rozhodl pro devět let a osm měsíců.

Útočník z Chemnitzu měl být už dříve vyhoštěn

Drážďany jsou zemským hlavním městem Saska, kde leží i Chemnitz. V tomto městě panuje napjatá situace po nedělní vraždě pětatřicetiletého Němce, z něhož jsou podezřelí dva imigranti. Při mohutných protestech pravicových extremistů, které po vraždě následovaly, zde utrpěly zranění desítky lidí.

Nově přitom vyšlo najevo, že Iráčan obviněný ze zabití Němce měl být dávno deportován do Bulharska. Podle listu Der Spiegel úřadům předložil falešné doklady. „Úřady jsou tím problémem (migrací) přetížené. Deportujeme lidi, kteří se integrovali, a kriminálníky ne,“ kritizoval dění v zemi účastník debaty se šéfem saské vlády Hartwig Knopf. 

Sasko jako „selhávající stát“

Řada Němců považuje Sasko za jednu z nejhůře fungujících spolkových zemí. Média i politici o něm někdy dokonce v nadsázce hovoří jako o selhávajícím státu. Důvodem je řada pochybení zdejších úřadů ve sledovaných případech i podezření z jejich náklonnosti k radikální pravici.

Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Bautzenu (Budyšíně) v roce 2016 nebo demonstrace v Drážďanech ve stejném roce, při nichž mohla protiislámská Pegida v klidu protestovat, zatímco její odpůrci jen s velkými obtížemi nebo vůbec.

V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi šestnácti německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více – 11,2 procenta. Protiimigrační hnutí a strany jako Pegida a Alternativa pro Německo (AfD) jsou v Sasku nejsilnější ze všech spolkových zemí.

Šéf saské vlády se snažil zmírnit napětí v Chemnitzu (zdroj: ČT24)