Za bombový útok na mešitu v Drážďanech dekáda za mřížemi. Pachatel tvrdí, že nechtěl zabíjet

K téměř desetiletému trestu odnětí svobody byl odsouzen jedenatřicetiletý Němec, který v roce 2016 zaútočil bombami na mešitu Fatih a konferenční centrum v Drážďanech. Výbuchy sice nikoho nezranily, soud muže přesto uznal vinným z pokusu o vraždu a ze zvláště závažného žhářství.

Dvě improvizované bomby vybuchly 26. září 2016, tedy jen několik dní předtím, než se v hlavním městě Saska uskutečnily oslavy německého znovusjednocení. Výbuch před drážďanskou mešitou budovu poničil. Imámovi, jeho manželce a dětem, kteří byli v době exploze uvnitř, se nic nestalo. Podle odborníků to byla šťastná náhoda.

Policie od začátku vycházela z toho, že motivem útočníka byla xenofobie, což se nakonec potvrdilo. Nino K. své názory dával otevřeně najevo, třeba jako řečník protiimigračního hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), které v Drážďanech vzniklo. Podle médií kritizoval například „líné Afričany“ a „cizince-kriminálníky“.

Muž byl následně zatčen v prosinci 2016. K činům se sice přiznal, tvrdil ale, že nechtěl zabíjet. Imámovi a jeho rodině se během procesu omluvil. Obžaloba pro muže požadovala trest ve výši deseti let a devíti měsíců odnětí svobody, soud se nakonec rozhodl pro devět let a osm měsíců.

Útočník z Chemnitzu měl být už dříve vyhoštěn

Drážďany jsou zemským hlavním městem Saska, kde leží i Chemnitz. V tomto městě panuje napjatá situace po nedělní vraždě pětatřicetiletého Němce, z něhož jsou podezřelí dva imigranti. Při mohutných protestech pravicových extremistů, které po vraždě následovaly, zde utrpěly zranění desítky lidí.

Nově přitom vyšlo najevo, že Iráčan obviněný ze zabití Němce měl být dávno deportován do Bulharska. Podle listu Der Spiegel úřadům předložil falešné doklady. „Úřady jsou tím problémem (migrací) přetížené. Deportujeme lidi, kteří se integrovali, a kriminálníky ne,“ kritizoval dění v zemi účastník debaty se šéfem saské vlády Hartwig Knopf. 

Sasko jako „selhávající stát“

Řada Němců považuje Sasko za jednu z nejhůře fungujících spolkových zemí. Média i politici o něm někdy dokonce v nadsázce hovoří jako o selhávajícím státu. Důvodem je řada pochybení zdejších úřadů ve sledovaných případech i podezření z jejich náklonnosti k radikální pravici.

Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Bautzenu (Budyšíně) v roce 2016 nebo demonstrace v Drážďanech ve stejném roce, při nichž mohla protiislámská Pegida v klidu protestovat, zatímco její odpůrci jen s velkými obtížemi nebo vůbec.

V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi šestnácti německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více – 11,2 procenta. Protiimigrační hnutí a strany jako Pegida a Alternativa pro Německo (AfD) jsou v Sasku nejsilnější ze všech spolkových zemí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 24 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...