OBRAZEM: Svět fascinovaně sledoval „padající hvězdy“, letos za ideálních podmínek

V noci na pondělí vyvrcholil nejznámější meteorický roj, Perseidy. K pozorování byly dobré podmínky, Měsíc byl totiž v sobotu v novu, a tak svým svitem nerušil sledování meteorů. Perseidy jsou prachové částice rozptýlené za kometou. Viditelné bývají každoročně od 17. července.

Letos byly podmínky ke sledování tohoto fascinujícího jevu mimořádně dobré. V noci z neděle na pondělí šlo pozorovat sedmdesát i více meteorů za hodinu. „Měli jsme štěstí, bylo dobré počasí, komukoli stačilo dostat se někam za město, kde byla dostatečná tma. Byla to vskutku nádherná podívaná,“ prohlásil Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

„Pozorujeme meteory od nejslabších po nejsilnější. Tím, že máme dvojstaniční pozorování, tak jsme schopni určit nejen to, kudy to těleso letělo atmosférou, ale také třeba to, jak bylo veliké, odkud k nám přiletělo,“ uvedl Spurný s tím, že ne všechny meteory, které byly vidět, patřily k roji Perseid. Díky spektrálním kamerám znají experti i složení meteorů a jejich strukturu.

Video Spurný: Letos byly ke sledování mimořádně dobré podmínky
video

Spurný: Letos byly ke sledování mimořádně dobré podmínky

Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen tři dny po maximu roje.

Perseidy mají svůj název od souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Ve skutečnosti jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992.

Částečky menší než zrnka písku vstupují do atmosféry rychlostí až 59 kilometrů za sekundu a shoří dříve, než mohou dopadnout na povrch Země. Při průletu atmosférou se jasně rozzáří, takže vypadají jako „padající hvězdy“. Pozorovat je lze více než měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna.

První zmínky o meteorickém roji pochází z 3. století, kdy si jich lidé všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Proto se jim někdy také přezdívá Slzy svatého Vavřince.