Trump varuje všechny před obchodováním s Íránem. Ochranný unijní předpis nemusí firmám pomoct

Donald Trump označil nové sankce vůči Íránu za nejsilnější, jaké byly zatím uloženy. Důvodem jejich zavedení je podle něj světový mír. Varoval, že kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat s USA. Evropská unie se snaží své firmy chránit předpisem, který sankce obchází. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka ale nová právní regule nemusí evropským firmám pomoci.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Trump obnovil sankce proti Íránu

„Žádám SVĚTOVÝ MÍR, nic menšího,“ napsal Trump na Twitteru.

Šéf Bílého domu se letos v květnu rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, kterou USA podepsaly spolu s Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem v roce 2015 a ve které se Teherán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Podle Trumpa je smlouva „děsivá a jednostranná“ a Írán by měl s mezinárodním společenstvím dojednat dohodu novou.

Americký prezident už v pondělí vyzval všechny státy, aby „jasně daly najevo, že íránský režim má na vybranou. Buď změní své výhrůžné a destabilizující chování a zapojí se do globální ekonomiky, nebo půjde dál cestou hospodářské izolace“.

Trump zároveň varoval, že všichni, kdo nepřeruší své vazby na íránskou ekonomiku, riskují v obnoveném sankčním režimu „vážné následky“.

Video Studio ČT24
video

Igor Lukeš: Írán je podstatně tvrdší partner než KLDR

Igor Lukeš: Írán je podstatně tvrdší partner než KLDR

USA zavedly sankce proti Íránu

Evropská unie s americkým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a chce udržet dokument při životě, stejně jako další země, které dohodu podepsaly. Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července tuto žádost odmítl.

EU chce sankce obejít. Firmám to asi nepomůže

Evropská unie se rozhodla před sankčním režimem chránit evropské firmy tím, že vydala nový předpis. Ten má zakázat evropským firmám, aby se podřídily dopadům amerických sankcí, a to pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy.

Zároveň podnikům poskytuje právo získat odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která je zavedla. V EU pak mají být všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze sankcí neplatné.

„Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce,“ napsali v nynějším prohlášení zástupci evropských stran jaderné dohody. Mogheriniová dříve uvedla, že EU udělá vše pro to, aby dohoda nezanikla, protože následky by podle ní byly katastrofální pro všechny.

Podle profesora historie a mezinárodních vzahů z Boston University Igora Lukeše je to „další ukázka toho, že svět je vzhůru nohama.“ Podle Lukeše je možné, že evropské firmy budou raději riskovat sankce doma. 

Pokud sankce jsou v rozporu s názorem EU, v reálném světě to bude podle Lukeše fungovat tak, že pokud například Siemens bude dál obchodovat s Íránem, USA na něj uvalí sankce. „Siemens se pak bude muset rozhodnout mezi relativně bezvýznamným íránským trhem a obrovským trhem v USA. Myslím si, že Siemens bude raději riskovat sankce vlastní německé vlády nebo Evropské unie než sankce americké,“ uvedl Lukeš.

Obnovení sankcí může mít dopad i na české firmy aktivní v Íránu

Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity části českých firem v Íránu. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou. Naopak pro české podniky v těžařství a energetice bude obtížné se v Íránu udržet.

Na dopady sankcí upozornil i blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Podle něj unijní opatření může fungovat de iure, ale de facto mohou mít americké sankce na evropské firmy zásadní vliv. „Podle amerického právního pojetí se sankce mohou týkat i firem, které mají nějakou mateřskou, dceřinou firmu v Americe nebo jsou nějakým způsobem s USA provázány. Což se může týkat evropských a českých firem,“ uvedl Borek v Událostech, komentářích.