Zaslouží si diktátor Franco spočívat v památníku padlým? Španělská vláda oživila debatu o jeho přesunu

Horizont ČT24: Španělsko se ptá, co s ostatky diktátora Franca (zdroj: ČT24)

Jak hluboko pohřbít bolestnou minulost, aby dál nedělila národ? Otázka, kterou aktuálně řeší španělská vláda. Nový premiér Pedro Sánchez prohlásil, že jeho kabinet přesune ostatky bývalého diktátora Francisca Franca. Ty dosud ležely v monumentálních kulisách spory opředeného památníku s názvem Údolí padlých.

Diktátor a fašista, nebo upřímný katolík, který uchránil národ od hrůz komunismu a druhé světové války? Debata o tom, jak se mají Španělé stavět k muži, který jim vládl 36 let, stále nekončí. Důkazem trvajících neshod je Údolí padlých, kde je pohřben.

Tamní monument vznikl z Francova popudu ve snaze překonat jizvy občanské války. Vedle sebe tu proto leží ostatky jak frankistických vojáků, tak jejich republikánských protivníků. Právě to ale vzbuzuje rozpaky.

Současná španělská vláda socialistů teď oživila debatu, zda by tu měl Franco vůbec spočívat. „Je to něco nepředstavitelného v Německu nebo v Itálii, zemích, které také čelily fašistické diktatuře. A mělo by to být nepředstavitelné i v naší vlasti,“ tvrdí premiér Sánchez.

Vše ale záleží na souhlasu parlamentu a především opozičních lidovců.

Francisco Franco
Zdroj: Getty Images News

Svatyni tesali do skály i političtí vězni

Generál Franco by nebyl první, kdo by monumentální pohřebiště opustil. Už předminulý rok byly exhumovány ostatky několika bývalých republikánských vojáků. Jejich příbuzní označili za nepřijatelné, aby odpočívali v blízkosti hrobky člověka, kterého považují za největšího vraha ve španělské historii.

Obří svatyně vytesaná do tvrdé skály, která měla přispět ke smíření Španělů, tak vzpomínky jitří dál. Už na jejím vzniku museli pracovat také republikánští političtí vězni. Monument označuje kříž vysoký víc než 154 metrů a viditelný na 50 kilometrů. Celkem tam spočívá na 34 tisíc obětí španělské občanské války.

Každoročně se tu na výročí Francova úmrtí scházejí stoupenci krajní pravice. Rozdílné pohledy na Franca přetrvávají i proto, že se dočkal poklidné smrti a konec jeho vlády měl charakter spíše předání moci pod dohledem krále než násilné revoluce.