Koaliční smlouva budoucí italské „vlády změny“ vzbuzuje obavy u komentátorů, kteří varují před obcházením ústavy. Terčem kritiky se stala zejména paralelní vládní struktura nebo rovná daň a sociální dávky, jež odporují přísné finanční politice prosazované Bruselem. Pracovní návrh smlouvy, jenž unikl do médií, hovoří také o možném odchodu z eurozóny a konci protiruských sankcí. Zástupci Ligy a Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S) ale veřejnost uklidňují, že finální dohoda bude vypadat jinak.
Odchod z eurozóny a paralelní vládní struktura. Program italské „vlády změny“ děsí komentátory
Luigi Di Maio a Matteo Salvini, šéfové M5S a Ligy, ve středu večer informovali, že po týdenním jednání je koaliční smlouva „vlády změny“ rozepsána ve dvaceti bodech na čtyřiceti stranách. O osobě budoucího premiéra obě protiimigrační strany zatím mlčí.
O konečné podobě dokumentu budou během víkendu hlasovat členové obou stran, podepsat by ji strany měly podle Salviniho v pondělí.
Ohrožení italské demokracie i celé eurozóny
Za tři nejvýznamnější body koaliční smlouvy považuje komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau doložku o výstupu z eurozóny, odpis části italského státního dluhu a ustavení paralelní vládní struktury, která by snížila význam premiéra. Zformují-li M5S a Liga vládu a tyto tři „extrémně pojaté“ body budou naplněny, představuje to podle Münchaua ohrožení italské liberální demokracie a celé eurozóny.
Za nejradikálnější návrh považuje komentátor zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory mezi koaličními stranami. Italská ústava na nic takového nepamatuje – role výboru by tak byla neformální.
Jeho ustavení bezpochyby vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi, varuje web Huffington Post Italia, který zveřejnil pracovní podobu chystané koaliční smlouvy. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.
V uniklém dokumentu strany navrhovaly zavedení „ekonomických a právních postupů, které by státům eurozóny umožňovaly měnovou unii opustit“.
V úterý ovšem M5S i Liga obratem uvedly, že odchod z eurozóny v programu nezamýšlejí. Ve spolupráci s partnerskými státy prý chtějí „přehodnotit“ finanční pravidla eurozóny „v duchu návratu ke stavu před podpisem Maastrichtské smlouvy“, která stojí v základu společné měny a volného pohybu mezi členskými státy, napsala agentura Reuters.
Z pracovní verze koaliční smlouvy dále vyplývá, že M5S a Liga se chtějí pokusit s EU vyjednat revizi rozpočtového pravidla, které stanovuje strop rozpočtového deficitu na tři procenta HDP. Obě strany si také přejí snížení příspěvků Itálie do rozpočtu EU.
Nežádají odpis části italského veřejného dluhu, jak z uniklého dokumentu vyplývalo, ale chtějí dosáhnout toho, aby EU do výpočtu italského veřejného dluhu nezahrnovala dluhopisy italské vlády, které odkoupila Evropská centrální banka (ECB), uvedl mluvčí M5S Claudio Borghi. Případní budoucí vládní partneři v návrhu koaliční smlouvy také navrhují konec protiruských sankcí.
Plány populistů jsou v rozporu s unijními pravidly
Obavy vyvolávají i další plánované změny v oblasti financí. Liga chce zavést rovnou daň ve výši 15 procent, což by podle některých dohadů snížilo příjmy státní kasy o zhruba 80 miliard eur (přes jeden bilion korun), zatímco M5S si přeje zavést sociální dávky ve výši 17 miliard eur (434 miliard korun), napsala agentura Reuters.
Obě strany plánují zrušit nepopulární penzijní reformu, která zvýšila věk odchodu do důchodu. Tím by italský stát přišel o 15 miliard eur (383 miliard korun). Zástupci Evropské komise tento týden opakovaně uvedli, že Itálie by měla dodržovat rozpočtová pravidla EU a snižovat svůj rozpočtový deficit a státní dluh.
