Odchod z eurozóny a paralelní vládní struktura. Program italské „vlády změny“ děsí komentátory

Koaliční smlouva budoucí italské „vlády změny“ vzbuzuje obavy u komentátorů, kteří varují před obcházením ústavy. Terčem kritiky se stala zejména paralelní vládní struktura nebo rovná daň a sociální dávky, jež odporují přísné finanční politice prosazované Bruselem. Pracovní návrh smlouvy, jenž unikl do médií, hovoří také o možném odchodu z eurozóny a konci protiruských sankcí. Zástupci Ligy a Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S) ale veřejnost uklidňují, že finální dohoda bude vypadat jinak.

Luigi Di Maio a Matteo Salvini, šéfové M5S a Ligy, ve středu večer informovali, že po týdenním jednání je koaliční smlouva „vlády změny“ rozepsána ve dvaceti bodech na čtyřiceti stranách. O osobě budoucího premiéra obě protiimigrační strany zatím mlčí.

O konečné podobě dokumentu budou během víkendu hlasovat členové obou stran, podepsat by ji strany měly podle Salviniho v pondělí. 

Ohrožení italské demokracie i celé eurozóny

Za tři nejvýznamnější body koaliční smlouvy považuje komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau doložku o výstupu z eurozóny, odpis části italského státního dluhu a ustavení paralelní vládní struktury, která by snížila význam premiéra. Zformují-li M5S a Liga vládu a tyto tři „extrémně pojaté“ body budou naplněny, představuje to podle Münchaua ohrožení italské liberální demokracie a celé eurozóny.

Za nejradikálnější návrh považuje komentátor zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory mezi koaličními stranami. Italská ústava na nic takového nepamatuje – role výboru by tak byla neformální.

Jeho ustavení bezpochyby vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi, varuje web Huffington Post Italia, který zveřejnil pracovní podobu chystané koaliční smlouvy. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.

V uniklém dokumentu strany navrhovaly zavedení „ekonomických a právních postupů, které by státům eurozóny umožňovaly měnovou unii opustit“.

V úterý ovšem M5S i Liga obratem uvedly, že odchod z eurozóny v programu nezamýšlejí. Ve spolupráci s partnerskými státy prý chtějí „přehodnotit“ finanční pravidla eurozóny „v duchu návratu ke stavu před podpisem Maastrichtské smlouvy“, která stojí v základu společné měny a volného pohybu mezi členskými státy, napsala agentura Reuters.

Z pracovní verze koaliční smlouvy dále vyplývá, že M5S a Liga se chtějí pokusit s EU vyjednat revizi rozpočtového pravidla, které stanovuje strop rozpočtového deficitu na tři procenta HDP. Obě strany si také přejí snížení příspěvků Itálie do rozpočtu EU.

Nežádají odpis části italského veřejného dluhu, jak z uniklého dokumentu vyplývalo, ale chtějí dosáhnout toho, aby EU do výpočtu italského veřejného dluhu nezahrnovala dluhopisy italské vlády, které odkoupila Evropská centrální banka (ECB), uvedl mluvčí M5S Claudio Borghi. Případní budoucí vládní partneři v návrhu koaliční smlouvy také navrhují konec protiruských sankcí.

Plány populistů jsou v rozporu s unijními pravidly

Obavy vyvolávají i další plánované změny v oblasti financí. Liga chce zavést rovnou daň ve výši 15 procent, což by podle některých dohadů snížilo příjmy státní kasy o zhruba 80 miliard eur (přes jeden bilion korun), zatímco M5S si přeje zavést sociální dávky ve výši 17 miliard eur (434 miliard korun), napsala agentura Reuters.

Obě strany plánují zrušit nepopulární penzijní reformu, která zvýšila věk odchodu do důchodu. Tím by italský stát přišel o 15 miliard eur (383 miliard korun). Zástupci Evropské komise tento týden opakovaně uvedli, že Itálie by měla dodržovat rozpočtová pravidla EU a snižovat svůj rozpočtový deficit a státní dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...