Odchod z eurozóny a paralelní vládní struktura. Program italské „vlády změny“ děsí komentátory

Koaliční smlouva budoucí italské „vlády změny“ vzbuzuje obavy u komentátorů, kteří varují před obcházením ústavy. Terčem kritiky se stala zejména paralelní vládní struktura nebo rovná daň a sociální dávky, jež odporují přísné finanční politice prosazované Bruselem. Pracovní návrh smlouvy, jenž unikl do médií, hovoří také o možném odchodu z eurozóny a konci protiruských sankcí. Zástupci Ligy a Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S) ale veřejnost uklidňují, že finální dohoda bude vypadat jinak.

Luigi Di Maio a Matteo Salvini, šéfové M5S a Ligy, ve středu večer informovali, že po týdenním jednání je koaliční smlouva „vlády změny“ rozepsána ve dvaceti bodech na čtyřiceti stranách. O osobě budoucího premiéra obě protiimigrační strany zatím mlčí.

O konečné podobě dokumentu budou během víkendu hlasovat členové obou stran, podepsat by ji strany měly podle Salviniho v pondělí. 

Ohrožení italské demokracie i celé eurozóny

Za tři nejvýznamnější body koaliční smlouvy považuje komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau doložku o výstupu z eurozóny, odpis části italského státního dluhu a ustavení paralelní vládní struktury, která by snížila význam premiéra. Zformují-li M5S a Liga vládu a tyto tři „extrémně pojaté“ body budou naplněny, představuje to podle Münchaua ohrožení italské liberální demokracie a celé eurozóny.

Za nejradikálnější návrh považuje komentátor zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory mezi koaličními stranami. Italská ústava na nic takového nepamatuje – role výboru by tak byla neformální.

Jeho ustavení bezpochyby vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi, varuje web Huffington Post Italia, který zveřejnil pracovní podobu chystané koaliční smlouvy. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.

V uniklém dokumentu strany navrhovaly zavedení „ekonomických a právních postupů, které by státům eurozóny umožňovaly měnovou unii opustit“.

V úterý ovšem M5S i Liga obratem uvedly, že odchod z eurozóny v programu nezamýšlejí. Ve spolupráci s partnerskými státy prý chtějí „přehodnotit“ finanční pravidla eurozóny „v duchu návratu ke stavu před podpisem Maastrichtské smlouvy“, která stojí v základu společné měny a volného pohybu mezi členskými státy, napsala agentura Reuters.

Z pracovní verze koaliční smlouvy dále vyplývá, že M5S a Liga se chtějí pokusit s EU vyjednat revizi rozpočtového pravidla, které stanovuje strop rozpočtového deficitu na tři procenta HDP. Obě strany si také přejí snížení příspěvků Itálie do rozpočtu EU.

Nežádají odpis části italského veřejného dluhu, jak z uniklého dokumentu vyplývalo, ale chtějí dosáhnout toho, aby EU do výpočtu italského veřejného dluhu nezahrnovala dluhopisy italské vlády, které odkoupila Evropská centrální banka (ECB), uvedl mluvčí M5S Claudio Borghi. Případní budoucí vládní partneři v návrhu koaliční smlouvy také navrhují konec protiruských sankcí.

Plány populistů jsou v rozporu s unijními pravidly

Obavy vyvolávají i další plánované změny v oblasti financí. Liga chce zavést rovnou daň ve výši 15 procent, což by podle některých dohadů snížilo příjmy státní kasy o zhruba 80 miliard eur (přes jeden bilion korun), zatímco M5S si přeje zavést sociální dávky ve výši 17 miliard eur (434 miliard korun), napsala agentura Reuters.

Obě strany plánují zrušit nepopulární penzijní reformu, která zvýšila věk odchodu do důchodu. Tím by italský stát přišel o 15 miliard eur (383 miliard korun). Zástupci Evropské komise tento týden opakovaně uvedli, že Itálie by měla dodržovat rozpočtová pravidla EU a snižovat svůj rozpočtový deficit a státní dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
11:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 3 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
09:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 4 hhodinami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Britský regulátor kvůli sexualizovaným fotkám vyšetřuje síť X

Vyšetřování americké platformy X miliardáře Elona Muska zahájil britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Je to v souvislosti se skandálem, kdy chatbot Grok na žádost uživatelů na síti X generuje sexualizované fotografie žen a dětí. Ofcom se zabývá podezřením, že síť nedostatečně chrání uživatele před nezákonným obsahem, uvedl úřad v pondělním sdělení. Malajsie a Indonésie během víkendu jako první země na světě přístup ke Groku zablokovaly.
14:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Súdánská „vláda naděje“ se vrátila do hlavního města

Súdánská vláda se téměř po třech letech války přestěhovala z přístavního města Port Súdán na východě země zpět do metropole Chartúm, píše server BBC. Občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) patří k jedněm z největších humanitárních krizí na světě.
před 10 hhodinami
Načítání...