V Arménii to vře. Policie rozháněla demonstranty a zatýkala představitele opozice

Arménská policie v centru Jerevanu zábleskovými granáty zakročila proti demonstrantům, kteří požadují odstoupení premiéra Serže Sargsjana. Při zákroku podle agentur zadržela 228 lidí, mezi nimi i vůdce opozice Nikola Pašinjana a další dva poslance. Podle prokuratury politici pořádali nepovolenou akci.

Protesty, které trvají už desátý den, v neděli v arménské metropoli znovu propukly poté, co Sargsjan odmítl s opozičním předákem vyjednávat, ačkoli ho předtím sám k dialogu vyzval. Setkání v hotelu trvalo pouhé dvě minuty - premiér se záhy po začátku rozhovoru zvedl k odchodu, protože Pašinjan trval na tom, že bude jednat výlučně o odstoupení šéfa kabinetu.

„To není dialog, to je vydírání zákonné státní moci,“ prohlásil při odchodu Sargsjan před televizními kamerami. Dodal přitom, že opozice nemá dostatečnou politickou legitimitu k diskusi.

„Pašinjan, (Sasus) Mikajeljan a (Ararat) Mirzojan hrubě narušili veřejný pořádek, a to nehledě na četná varování od policie. Byli zadrženi na místě činu,“ uvedla v prohlášení prokuratura, která tak popřela předchozí tvrzení bezpečnostních složek, že politici zadrženi nebyli.

V případě, že prokuratura poslance do 72 hodin obviní, bude o jejich vydání jednat na zvláštním zasedání parlament. Jaký trest hrozí politikům, zatím jasné není. 

Sargsjan s Pašinjanem během setkání
Zdroj: Reuters/Vahram Baghdasaryan

Prezident vyzývá k dialogu

Arménský prezident Armen Sarkisjan vyzval občany, aby svým jednáním neohrožovali bezpečnost země. Poukázal přitom na přerušené rozhovory. „Je třeba upustit od destruktivního jednání a pokračovat v hledání možnosti dialogu,“ uvedl v prohlášení.

Nicméně po dopoledním tvrdém zásahu policie v Jerevanu vyrazilo podle médií do ulic metropole a dalších měst ještě více demonstrantů.

Předseda vlády, který do funkce nedávno vstoupil po deseti letech v úřadu prezidenta, prosadil loni v Arménii zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Podle opozice si tak chce uzurpovat moc. Demonstranti už od pondělí blokují jerevanské centrum a žádají Sargsjanovo odstoupení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...