Podle Soulu je KLDR ochotna vzdát se jaderných zbraní

Jihokorejský prezident Mun Če-in řekl, že je Severní Korea ochotna zcela se vzdát jaderných zbraní a nestanovuje si jako podmínku stažení vojáků USA z Jižní Koreje, což by bylo „nepřijatelné“. KLDR prý žádá pouze bezpečnostní záruky pro svůj režim. O denuklearizaci Korejského poloostrova má v nadcházejícíh týdnech jednat se severokorejským vůdcem americký prezident Donad Trump. Od schůzky si slibuje úspěch, který zajistí bezpečnost, mír a prosperitu.

Už 27. dubna se má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem sejít jihokorejský prezident, který uvedl, že dohody o normalizaci vztahů Severní Koreje s Jižní Koreou a se Spojenými státy by nemělo být těžké na vrcholných schůzkách dosáhnout.

„Severní Korea vyjadřuje ochotu kompletní denuklearizace,“ řekl Mun Če-in. „Nepřipojují k tomu žádné podmínky, které Spojené státy nemohou přijmout, jako je stažení amerických vojáků z Jižní Koreje. Jediné, co požadují, je ukončení nepřátelské politiky vůči Severní Koreji a následně bezpečnostní záruky,“ dodal.

Podle jihokorejského tisku prezident svými vyjádřeními reagoval na výroky kritiků sbližování obou Korejí, podle nichž KLDR přistoupí maximálně na zmrazení svého jaderného programu, nikoli úplnou denuklearizaci.

Severní Korea doposud hájila nutnost pokračovat ve svých raketových a jaderných zbrojních programech, navzdory rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Tvrdila přitom, že se jedná o nezbytný odstrašovací prostředek s ohledem na nepřátelský postoj USA. Spojené státy mají od korejské války z let 1950 až 1953 rozmístěných na jihokorejském území 28 500 vojáků.

V minulých letech KLDR prohlašovala, že je ochotna zvážit denuklearizaci, pokud z Jižní Koreje odejdou příslušníci americké armády a pokud Američané odstraní takzvaný jaderný deštník, kterým USA chrání Japonsko a Jižní Koreu.

Nahrávám video

Soul je připraven jednat o míru

Ve středu Jižní Korea uvedla, že má na nadcházejícím mezikorejském summitu v plánu zahájit rozhovory o oficiálním ukončení války na Korejském poloostrově. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu, protože vzájemný konflikt z 50. let byl ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.

Prezident Mun Če-in nyní řekl, že vidí možnost podpisu mírové dohody, či dokonce mezinárodní pomoci pro severokorejskou ekonomiku, pokud se KLDR vzdá nukleárních zbraní. Upozornil ale současně, že jeho vláda nemůže podnikat kroky, které by byly v rozporu s mezinárodními sankcemi uplatňovanými vůči KLDR za její raketové a zbrojní testy.

Nahrávám video

Na schůzku s Kimem se připravuje i Donald Trump

„Jak víte, setkám se v příštích týdnech s Kim Čong-unem, abychom posoudili denuklearizaci Korejského poloostrova. Doufám, že tato schůzka skončí velkým úspěchem, s netrpělivostí na ni čekám. Bude to grandiózní událost pro Severní Koreu a grandiózní událost pro svět. Uděláme vše možné, aby to byl úspěch celého světa, a nejen USA či Jižní Koreje, Severní Koreje či Japonska,“ uvedl americký prezident na tiskové konferenci s japonským premiérem Šinzó Abem.

Pohrozil, že ze schůzky odejde, pokud nepovede k výsledkům. „Pokud setkání, až tam budu, nebude plodné, zdvořile jej opustím,“ prohlásil Trump.

KLDR má podle Trumpa šanci přestoupit na cestu k lepší budoucnosti, pokud svolí k úplnému, ověřitelnému a nezvratnému ukončení svého jaderného programu. Varoval také, že bude pokračovat kampaň maximálního tlaku na Pchjongjang, dokud se nezbaví jaderných zbraní.

S vyvíjením tlaku na KLDR souhlasí i premiér Abe. Nelze podle něj přistoupit na žádné ústupky Pchjongjangu, dokud své jaderné zbraně nezničí a jaderný program neukončí.

Američané chtějí pomoct návratu Japonců unesených do KLDR

Šinzó Abe a Donald Trump
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Trump také přislíbil udělat vše možné pro osvobození Japonců unesených a zadržovaných v KLDR. Pchjongjang podle AP přiznal, že v minulosti se násilně zmocnil 13 Japonců, Tokio hovoří o 17 občanech. Pět z unesených se již vrátilo do Japonska, osm Japonců pak podle KLDR zemřelo. Abe otázku unesených občanů považuje za jednu z klíčových pro Japonsko a trvá na důkladném objasnění jejich osudů.

O vydání svých občanů z KLDR usilují také Spojené státy. Trump prohlásil, že o propuštění všech tří zadržovaných Američanů Washington s Pchjongjangem vyjednávají. „Velmi svědomitě bojujeme za to, abychom tři americké občany dostali zpět. Myslím, že existuje dobrá šance, že se tak stane. Vedeme velmi dobrý dialog,“ řekl Trump.

Setká se Trump s Kimem v Praze?

Trump ve středu na Twitteru potvrdil, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo navštívil Severní Koreu a setkal se tam s jejím vůdcem Kim Čong-unem v rámci příprav na chystaný americko-severokorejský summit. Trump minulý měsíc nominoval Pompea na funkci ministra zahraničí USA.

Prezident Spojených států Donald Trump a vůdce KLDR Kim Čong-un by se měli setkat koncem května nebo začátkem června. Místo setkání i další podrobnosti mají být podle stanice BBC dohodnuty, agentura Bloomberg uvedla, že jednou z lokací přicházejících v úvahu je i Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci jednali se zprostředkovateli, žádají americkou odpověď

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli. Americkou odpověď na své návrhy očekávají během úterka, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
před 1 hhodinou

Zadržení u letecké základny v Anglii byli Britové, Írán popírá jakýkoli podíl

Všech pět podezřelých, kteří byli v neděli zadrženi u západoanglické základny RAF Fairford využívané americkým letectvem, jsou britští občané žijící v Londýně. Britská policie odpoledne oznámila, že pětice mužů byla propuštěna na kauci, píše agentura Reuters. Íránské velvyslanectví v Londýně „kategoricky“ odmítlo spekulace, že by s nimi měl Teherán cokoli společného.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli budovu Národní akademie věd v Kyjevě

Ruský dronový útok na Kyjev v pondělí zasáhl budovu Národní akademie věd v centru města. Zemřela při něm žena a dalších pět lidí utrpělo zranění, píše agentura Ukrinform. Dříve během noci v Kyjevě podle tamního starosty Vitalije Klyčka zasáhly ruské drony čerpací stanici a kavárnu, zraněných je podle úřadů několik lidí. Útokům čelilo i ukrajinské město Dnipro, kde zemřeli tři lidé, či Charkov, kde ruská řízená letecká puma zranila desítky lidí, včetně několika dětí, když zasáhla bytový dům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cenu Václava Havla získala íránská právnička Nasrín Sotudíová

Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežádová a maďarská právnička Márta Pardaviová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko chystá další sabotáže v Evropě, varovala Kallasová

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Spor ve slovenské vládní koalici by mohl vyústit v předčasné volby

Slovenské vládě podle jejího předsedy Roberta Fica (Smer) hrozí ztráta parlamentní většiny, případně předčasné volby. Důvodem je plánovaná výměna ministra životního prostředí Tomáše Taraby. Jeho konec požaduje nejmenší koaliční partner, pravicová Slovenská národná strana (SNS), za níž se Taraba do vlády dostal. Fico podle očekávání v pondělí informoval prezidenta Petera Pellegriniho, že bere zpět návrh na Tarabovo odvolání ze září.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Maďarský parlament zbavil imunity premiéra Magyara

Maďarský parlament zbavil poslanecké imunity premiéra Pétera Magyara a dva zákonodárce, bývalé ministry z někdejší vlády Viktora Orbána, kvůli odlišným kauzám. Informovaly o tom agentury, podle nichž je Magyar vyšetřován kvůli údajné krádeži mobilu a dvojice exministrů mimo jiné kvůli podezření z korupce. Magyar poslance vyzval ke svému vydání, aby mohl očistit své jméno, napsala agentura AFP.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.