Události: Zvýšený výskyt spalniček
Ačkoli počet nemocných v Německu mezi jednotlivými roky kolísá a jednoznačný trend není jasný, vyšší počet v některých letech vede německé zákonodárce k větší přísnosti. Vloni se počet nemocných na západ od českých hranic meziročně ztrojnásobil na bezmála tisíc případů, před třemi lety pak dosáhl dokonce 2500 případů.
Konzultace neznamená rozkaz
Právě čísla z roku 2015 vyústila v povinnost konzultovat očkování s dětským lékařem pod hrozbou pokuty. Loni parlament opatření ještě zpřísnil, když školkám nařídil nahlásit rodiče, kteří pohovor s pediatrem nedoloží. Podle kritiků se ale nařízení míjí účinkem. Konzultace totiž neznamená rozkaz a zaryté odpůrce očkování většinou stejně nepřesvědčí. Některé školky proto neočkované děti samy odmítají přijímat.
Ačkoliv malé děti jsou nemocí nejzranitelnější, šíření spalniček umožňují především dospělí. Podle německého Institutu Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí, který data sbírá, se míra proočkovanosti snižuje s věkem a problémem jsou hlavně dospělí, kteří v dětství nedostali druhou dávku vakcíny, a jsou proto náchylnější k onemocnění. Zároveň jsou mobilnější a mohou tak nemoc lépe šířit. Institut proto doporučuje všem lidem narozeným po roce 1970, aby svou očkovací historii prověřili.
Před očkováním umíraly kvůli spalničkám každý rok miliony lidí
Boj proti spalničkám se v poslední době stává celoevropským problémem. Rozsáhlou epidemii zažila loni Itálie, která zaznamenala pět tisíc případů. Nejvíc lidí ale loni spalničky zasáhly v Rumunsku, kde se objevilo dokonce přes pět a půl tisíce nemocných. Zemřelo 26 z nich, nejčastěji šlo o děti ve věku od jednoho roku do tří let.
Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Podle Státního zdravotního ústavu jsou až šestkrát nakažlivější než chřipka. Celosvětově v éře před očkováním zemřelo kvůli spalničkám každý rok asi 6 milionů lidí. V roce 2015 to podle Světové zdravotnické organizace bylo 134 tisíc lidí.
V tuzemsku vůbec nejvíc lidí v novodobé historii onemocnělo v roce 1966, kdy nemoc zasáhla skoro 90 tisíc obyvatel. Očkovat se začalo o tři roky později. Od roku 1980 pak na spalničky neumřel ani jeden člověk.
Rodiče věří mýtům a odmítají své děti očkovat
Návrat nemoci, kterou dříve lékaři považovali za téměř vymýcenou, podle odborníků souvisí s klesající proočkovaností populace. „Došlo k poklesu proočkovanosti, což je i důvodem lokálních epidemií. Pro kolektivní imunitu, tedy udržení viru v takové míře, aby nedocházelo k jeho šíření, je zrovna u spalniček potřeba, aby byla proočkovanost alespoň 95 procent. Takže už číslo kolem devadesáti procent, a je již bohužel i pod, byť se zdá vysoké, je nedostatečné,“ říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Anna Šebková.
Dětští lékaři se přitom v posledních letech stále častěji setkávají s rodiči, kteří své děti odmítají nechat proti spalničkám naočkovat. „Očkování dětí proti spalničkám, zarděnkám, příušnicícm (MMR, vakcína Priorix) je asi nejčastěji odmítanou vakcínou, nebo alespoň vakcínou, kterou rodiče chtějí oddálit,“ upozorňuje Anna Šebková.
Podle lékařů část rodičů stále věří mylné informaci, že očkovací látka proti spalničkám může vyvolat autismus, ale i jiné zdravotní komplikace. „Je řada lidí, kteří mají rádi spekulativní a konspirativní teorie, které se potom velice snadno šíří. Mají pocit, že to jsou seriózní vědecké informace, což tady samozřejmě pravda není. Pokud se vyskytnou u nás spalničky u dětí, tak jsou právě u těch malých dětí, třeba i dětí do tří let věku, které bohužel nebyly očkovány, protože rodiče se to snažili oddálit,“ varuje vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Skutečné nežádoucí účinky
Kombinované vakcíny MMR, které obsahují i vakcínu proti spalničkám, ovšem skutečně mohou mít některé nežádoucí účinky. Příbalový leták uvádí jako nejčastější horečky a vyrážky, řidčeji otoky žláz, ztrátu chuti k jídlu, nervozitu, střevní potíže nebo zvracení, výjimečně křeče a alergické reakce. Závažný zánět mozku hrozí podle Státního zdravotního ústavu v případě očkování proti spalničkám jednomu z milionu pacientů.
Ročně se v Česku rozdá asi 200 tisíc dávek. Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje za rok 2016 od lékařů a pacientů 136 hlášení podezření na nežádoucí účinky této vakcíny. Obecně platí, že čím později se očkuje, tím se riziko vzniku nežádoucích účinků snižuje. Některé iniciativy proto požadují zmírnění pravidel pro očkování malých dětí.
Před dvěma lety se Ústavní soud zastal rodičů z Brněnska pokutovaných za to, že nenechali naočkovat dítě povinnou hexavakcínou. Důvodem pro odmítnutí očkování může být podle soudu nejen náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu.
