Japonsko se stále potýká s následky Hirošimy

Hirošima - Na začátku srpna roku 1945 se Evropa už čtvrt roku těšila z míru. Hrůzy 2. světové války byly pro mnoho zemí starého kontinentu již minulostí. V Tichomoří však stále zuřily tvrdé boje. Během dobývání dvou menších ostrovů, Iwodživy a Okinavy, ztratili Američané téměř 20 tisíc vojáků. Na japonské straně zemřelo 200 tisíc fanatických obránců a civilistů. Obavy z obrovských ztrát při invazi byly jedním z hlavních důvodů, proč se americké velení rozhodlo použít na samém konci války atomovou bombu. Prvním cílem bylo japonské město Hirošima, kde během dalších měsíců zahynulo až 140 tisíc lidí. Další tisíce umíraly v následujících letech na nemoci spojené s ozářením. Desítky Japonců se ale dosud marně snaží dokázat, že jejich zdravotní problémy mají počátek na konci války.

Nová zbraň hromadného ničení byla svržena na Hirošimu 6. srpna 1945. Podle výpovědí přeživších svědků se na obloze objevilo nové Slunce. Atomová bomba s poetickým názvem Little Boy (Malý chlapeček) dosáhla při výbuchu síly 12 až 20 kilotun dynamitu. Díky ohromující záři, která explozi provázela, také získala tato hrozivá zbraň v japonštině své jméno - pikadon, jež doslova znamená záblesk-bum. Vedle jasného světla ale chlapeček způsobil hlavně mohutnou a ničivou tlakovou vlnu, provázenou spalujícím žárem - usmrtila většinu místních obyvatel. Při explozi zemřelo na 80 tisíc lidí. O život přišel téměř každý, kdo se pohyboval blíže než kilometr a půl od hypocentra atomové bomby. Bomba ale zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.

Město Hirošima bylo jako cíl atomového útoku vybráno hned z několika důvodů. Většina japonských měst byla již v té době výrazně poničena řadovými nálety, avšak Hirošima byla jedno z mála zachovaných. Předně se jednalo o významnou průmyslovou oblast a podle informací americké armády se v dané oblasti nevyskytovali američtí váleční zajatci. Jak se později ukázalo, jejich údaje byly mylné.

Z letadel byly před útokem shozeny statisíce letáků, které měly upozornit na zbraň s ohromnou ničivou silou. Avšak obyvatelé předem adresovanému nebezpečí nepřikládali důležitost. Dne 27. července Japonsko obdrželo poslední výzvu k ukončení války, kterou ignorovalo…

Ničivé následky atomové bomby pociťují Japonci dodnes

„Hirošima nepřipomínala město, které zničila válka, ale děsivý obraz posledního soudu.“

Zbytek obyvatel města dostal nemoc z ozáření. Ta si vyžádala další životy. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 tisíc lidí. V letech 1946 až 1951 přibylo na dalších 60 tisíc obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 tisíc.

Výbuch atomové bomby přežilo jen málo budov, tou nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci ale stavba obrovský nápor vydržela. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, ale zemřeli. Torzo kdysi pyšné budovy se po válce stalo Atomovým palácem - mementem, jež připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.

Kijoko Sumikawové bylo v srpnu 1945 11 let. I když nežila v kritické 3,5kilometrové vzdálenosti od místa výbuchu, atomová bomba její život pravděpodobně poznamenala víc, než jsou úřady ochotné připustit. Přišla o vaječníky, dělohu a rakovinu má od 34 let. Japonské úřady zatím neuznaly, že by za zdravotní problémy paní Sumikawové mohlo takzvané vnitřní ozáření. Podle některých odborníků je prokázání přímého vlivu jen otázkou času.

Obyvatelé jsou si jisti, že všechny takové zdravotní problémy způsobil černý déšť. Černý déšť neboli radioaktivní spad přinášený srážkami může působit skrz vodu nebo třeba potraviny. Prokázat jeho přímou souvislost se zdravotními problémy je ale problematické.


Použití atomové bomby dodnes předmětem sporů

Použití atomové pumy na Hirošimu (a Nagasaki, zničené o tři dny později) je dodnes předmětem sporů. Zastánci poukazují na to, že bomba zachránila mnoho životů amerických vojáků. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250 tisíc mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Proti těmto číslům ale stojí názory, že v době nasazení atomových zbraní bylo Japonsko vojensky a hospodářsky na kolenou a shození pum konec války výrazně nepřiblížilo.

Atomová bomba, která nakonec zničila Hirošimu, ale nezabíjela jen Japonce. Stala se osudnou i pro 900 amerických námořníků z lodi Indianopolis, která je vezla na letiště na ostrově Tinian v Pacifiku. Při zpáteční cestě loď potopila japonská ponorka a kvůli utajení mise začaly záchranné lodě hledat přeživší členy posádky až po 96 hodinách. I díky této oběti mohla 6. srpna 1945 směrem k Japonsku odstartovat skupina bombardérů B-29. Letoun, který nesl bombu, se jmenoval po pilotově matce - Enola Gay.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
před 32 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 58 mminutami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO zkritizoval Česko kvůli nízkým výdajům na obranu

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
před 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami
Načítání...