Japonsko se stále potýká s následky Hirošimy

Hirošima - Na začátku srpna roku 1945 se Evropa už čtvrt roku těšila z míru. Hrůzy 2. světové války byly pro mnoho zemí starého kontinentu již minulostí. V Tichomoří však stále zuřily tvrdé boje. Během dobývání dvou menších ostrovů, Iwodživy a Okinavy, ztratili Američané téměř 20 tisíc vojáků. Na japonské straně zemřelo 200 tisíc fanatických obránců a civilistů. Obavy z obrovských ztrát při invazi byly jedním z hlavních důvodů, proč se americké velení rozhodlo použít na samém konci války atomovou bombu. Prvním cílem bylo japonské město Hirošima, kde během dalších měsíců zahynulo až 140 tisíc lidí. Další tisíce umíraly v následujících letech na nemoci spojené s ozářením. Desítky Japonců se ale dosud marně snaží dokázat, že jejich zdravotní problémy mají počátek na konci války.

Nová zbraň hromadného ničení byla svržena na Hirošimu 6. srpna 1945. Podle výpovědí přeživších svědků se na obloze objevilo nové Slunce. Atomová bomba s poetickým názvem Little Boy (Malý chlapeček) dosáhla při výbuchu síly 12 až 20 kilotun dynamitu. Díky ohromující záři, která explozi provázela, také získala tato hrozivá zbraň v japonštině své jméno - pikadon, jež doslova znamená záblesk-bum. Vedle jasného světla ale chlapeček způsobil hlavně mohutnou a ničivou tlakovou vlnu, provázenou spalujícím žárem - usmrtila většinu místních obyvatel. Při explozi zemřelo na 80 tisíc lidí. O život přišel téměř každý, kdo se pohyboval blíže než kilometr a půl od hypocentra atomové bomby. Bomba ale zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.

Město Hirošima bylo jako cíl atomového útoku vybráno hned z několika důvodů. Většina japonských měst byla již v té době výrazně poničena řadovými nálety, avšak Hirošima byla jedno z mála zachovaných. Předně se jednalo o významnou průmyslovou oblast a podle informací americké armády se v dané oblasti nevyskytovali američtí váleční zajatci. Jak se později ukázalo, jejich údaje byly mylné.

Z letadel byly před útokem shozeny statisíce letáků, které měly upozornit na zbraň s ohromnou ničivou silou. Avšak obyvatelé předem adresovanému nebezpečí nepřikládali důležitost. Dne 27. července Japonsko obdrželo poslední výzvu k ukončení války, kterou ignorovalo…

Ničivé následky atomové bomby pociťují Japonci dodnes

„Hirošima nepřipomínala město, které zničila válka, ale děsivý obraz posledního soudu.“

Zbytek obyvatel města dostal nemoc z ozáření. Ta si vyžádala další životy. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 tisíc lidí. V letech 1946 až 1951 přibylo na dalších 60 tisíc obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 tisíc.

Výbuch atomové bomby přežilo jen málo budov, tou nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci ale stavba obrovský nápor vydržela. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, ale zemřeli. Torzo kdysi pyšné budovy se po válce stalo Atomovým palácem - mementem, jež připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.

Kijoko Sumikawové bylo v srpnu 1945 11 let. I když nežila v kritické 3,5kilometrové vzdálenosti od místa výbuchu, atomová bomba její život pravděpodobně poznamenala víc, než jsou úřady ochotné připustit. Přišla o vaječníky, dělohu a rakovinu má od 34 let. Japonské úřady zatím neuznaly, že by za zdravotní problémy paní Sumikawové mohlo takzvané vnitřní ozáření. Podle některých odborníků je prokázání přímého vlivu jen otázkou času.

Obyvatelé jsou si jisti, že všechny takové zdravotní problémy způsobil černý déšť. Černý déšť neboli radioaktivní spad přinášený srážkami může působit skrz vodu nebo třeba potraviny. Prokázat jeho přímou souvislost se zdravotními problémy je ale problematické.


Použití atomové bomby dodnes předmětem sporů

Použití atomové pumy na Hirošimu (a Nagasaki, zničené o tři dny později) je dodnes předmětem sporů. Zastánci poukazují na to, že bomba zachránila mnoho životů amerických vojáků. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250 tisíc mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Proti těmto číslům ale stojí názory, že v době nasazení atomových zbraní bylo Japonsko vojensky a hospodářsky na kolenou a shození pum konec války výrazně nepřiblížilo.

Atomová bomba, která nakonec zničila Hirošimu, ale nezabíjela jen Japonce. Stala se osudnou i pro 900 amerických námořníků z lodi Indianopolis, která je vezla na letiště na ostrově Tinian v Pacifiku. Při zpáteční cestě loď potopila japonská ponorka a kvůli utajení mise začaly záchranné lodě hledat přeživší členy posádky až po 96 hodinách. I díky této oběti mohla 6. srpna 1945 směrem k Japonsku odstartovat skupina bombardérů B-29. Letoun, který nesl bombu, se jmenoval po pilotově matce - Enola Gay.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočníci v Sydney se zřejmě inspirovali Islámským státem, uvedla policie

Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě inspirovali ideologií Islámského státu (IS). Na úterní tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.
před 38 mminutami

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer (v noci na úterý SEČ) zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy Kč).
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj: Mírový plán zatím není hotov, Ukrajina neuzná Donbas za ruský

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 13 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 15 hhodinami
Načítání...