Jihokorejská exprezidentka Pak Kun-hje dostala 24 let vězení za zneužití pravomoci, vydírání a korupci a dále pokutu 18 miliard wonů (bezmála 350 milionů korun). Pak Kun-hje byla odvolána z funkce a vzata do vazby loni v březnu. K pátečnímu soudnímu líčení nepřišla.
Jihokorejská exprezidentka dostala 24 let vězení za vydírání a korupci
3 minuty
Události ČT: Trest pro jihokorejskou exprezidentku
Prokuratura navrhovala 30 let vězení a pokutu 110 milionů dolarů (2,27 miliardy korun). Exprezidentka i prokuratura se mohou proti rozsudku odvolat.
„Obviněná na žádost paní Čche Son-sil (důvěrnice exprezidentky) nezákonně zneužila prezidentský úřad a nutila firmy, aby dávaly peníze nadacím. Obžalovaná přenechala správu nadací paní Čche Son-sil, protože ji sama vykonávat nemohla,“ uvedl soudce Kim Se-jun při čtení rozsudku.
„Částky, jež obžalovaná ve spolupráci s Čche Son-sil získala, anebo si je nárokovala, přesahují 23 miliard wonů (bezmála 446 milionů korun),“ rozvedl soudce.
Před soudem se shromáždili exprezidentčini podporovatelé
V okolí soudní budovy v centrální části Soulu se shromáždily stovky příznivců bývalé první ženy země, kteří skandovali, že Pak je nevinná.
„Zastavte vražednou politickou pomstu“ stálo na jednom z transparentů před soudní budovou. Šestašedesátiletá Pak proces bojkotovala od října na protest proti rozhodnutí, kterým jí byla prodloužena vazba o šest měsíců. Soudce obvinila ze zaujatosti.
Tento týden bývalá prezidentka oznámila, že k soudu nepřijde ani na vynesení rozsudku. Vzhledem k tomu, jakou pozornost případ vyvolal, páteční soudní líčení přenášela živě televize, což nebývá v Jižní Koreji zvykem.
Protest podporovatelů exprezidentky Pak Kun-hje
Pak Kun-hje se stala vůbec první jihokorejskou demokraticky zvolenou hlavou státu, která byla definitivně zbavena funkce. Dočasně ji sesadil parlament už v prosinci 2016. Úřad zvláštního prokurátora poté zveřejnil podrobné výsledky sedmdesátidenního vyšetřování, podle nichž se Pak přímo podílela na braní úplatků.
Jihokorejský ústavní soud pak prezidentku zbavil v březnu 2017 moci. Po předčasných prezidentských volbách ji v čele země nahradil liberální vůdce Mun Če-in.
V soudním procesu, který začal loni v květnu, čelila Pak Kun-hje obvinění, že přiměla firmy k poskytnutí úplatků ve výši desítek milionů dolarů a zpronevěřila až 3,8 miliardy wonů (72 milionů korun) z fondů tajných služeb.
Zvláštní prokuratura ji rovněž obvinila, že se podílela na sestavení černé listiny téměř 10 tisíc umělců, kteří byli vůči hlavě státu kritičtí. Listina měla sloužit k orientaci úřadů při rozhodování o tom, komu neudělit státní dotace na uměleckou činnost v oblasti divadla, hudby či literatury.
Pátečním rozsudkem se Pak stala již třetí jihokorejskou hlavou státu odsouzenou za trestné činy. Dvěma dříve odsouzenými prezidenty se stali bývalí armádní generálové Čon Du-hwan a Ro Tche-u, kteří byli zapletení do převratu v roce 1979 a do masakru civilistů v roce 1980.
Čon Du-hwan byl v roce 1996 odsouzen k trestu smrti, Ro Tche-u tehdy dostal trest vězení v trvání 22 roků a šesti měsíců. Díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam, byli oba exprezidenti propuštěni.
3 minuty
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová k rozsudku nad Pak Kun-hje
Důvěrnice Pak dostala o čtyři roky kratší trest
V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016, stála prezidentčina důvěrnice Čche Son-sil. Ta si letos v únoru vyslechla rozsudek dvaceti let odnětí svobody. Čche Son-sil byla uznána vinnou z toho, že využívala mimo jiné svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím.
Aféra se týkala i největší jihokorejské společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn. V březnu 2018 byl vydán zatykač také na exprezidenta I Mjong-baka, který zastával funkci hlavy státu před Pak a rovněž čelí obvinění, že přijímal úplatky.
obrázek
Exprezidentka dříve přiznala, že své důvěrnici poskytovala koncepty svých projevů a nechávala ji do nich zasahovat. Média v zemi spekulovala, že Čche vedle zasahování do projevů měla také možnost nahlížet do tajných spisů a ovlivňovat personální i politické záležitosti v zemi, ačkoli neměla žádnou oficiální funkci.
Skandál přispěl k rostoucímu rozhořčení jihokorejské veřejnosti ohledně napojení politiky na mocné průmyslové konglomeráty, takzvané čeboly, napsala agentura AFP.
