Americké ministerstvo financí zveřejnilo seznam ruských oligarchů a zahraničních politiků s úzkými vztahy na šéfa Kremlu Vladimira Putina, který to označil za „nepřátelský akt“. Trumpova administrativa ale zatím nové sankce zavádět nechce. Část zákonodárců žádala nové postihy jako trest za údajné zásahy do amerických voleb. Republikáni mezitím obvinili FBI a ministerstvo spravedlnosti, že během vyšetřování údajného ovlivnění voleb v roce 2016 zneužily pravomocí.
Nový „černý“ seznam USA se dotknul Lavrova i Medvěděva. Nepřátelský akt, reagoval Putin
USA zveřejnily černý seznam Rusů, nové sankce ale zatím nezavedou (zdroj: ČT24)
Nový seznam čítá přes devadesát ruských oligarchů s majetkem dosahujícím u každého z nich až miliardy dolarů. Jsou mezi nimi třeba miliardáři Roman Abramovič a Michail Prochorov nebo generální ředitelé bank Sberbank a VTB German Gref a Andrej Kostin a rovněž generální ředitel plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller.
Figuruje zde rovněž jméno zakladatele antivirové společnosti Kaspersky Lab Jevgenije Kasperského, jehož firma v prosinci zažalovala americkou vládu kvůli tomu, že v obavách z možné špionáže zakázala používání jejích produktů v úředních počítačích.
Dále je na černé listině 114 politiků s úzkými vztahy na ruského prezidenta. Jde o premiéra Dmitrije Medvěděva, Putinovy poradce v čele s Dmitrijem Peskovem a ministry včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Dokument, v kuloárech nazývaný Putinův seznam, má podle agentury AP sedm stran.
Seznam zahrnuje i jména zahrnutá do probíhajícího vyšetřování ruského vlivu na americké volby. Je mezi nimi průmyslový magnát Oleg Děripaska, pro něhož podle vyšetřovacích dokumentů pracoval bývalý šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort. Další bohatý podnikatel na seznamu Araz Agalarov byl zase podle médií iniciátorem schůzky Trumpova syna Donalda s ruskou právničkou údajně napojenou na Kreml, která mu prý nabízela kompromitující materiály na volební soupeřku Hillary Clintonovou.
Rusové na seznamu se stali „nepřáteli USA“, tvrdí Peskov
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí varoval, že USA se pomocí nových sankcí budou snažit ovlivnit březnové prezidentské volby v Rusku, a zdůraznil, že podobné snahy Washingtonu nevyjdou. Podle Peskova byli všichni lidé blízcí Kremlu uvedení na seznamu prakticky označeni za nepřátele Spojených států.
Ve stejném duchu se vyjádřil i sám Putin, který zavtipkoval, že se cítí být uražený tím, že na něj nebyl zařazen. „Tento seznam jsme očekávali a nebudu tajit, že jsme byli připraveni učinit odvetné kroky, a to závažné, které by naše vztahy přivedly na zcela nulovou úroveň. Těchto kroků se prozatím zdržíme,“ prohlásil ruský prezident.
Vyzval přitom Spojené státy, aby se rozhodly, zda chtějí vzájemnou spolupráci s Ruskem.„Nemáme v úmyslu… vyostřovat situaci, chceme a budeme trpělivě budovat vztahy, pokud k tomu bude připravena i druhá strana, v tomto případě americká,“ citoval TASS šéfa Kremlu. Putin zároveň upozornil, že Rusko „nebude donekonečna ustupovat ze svých pozic“.
Trumpova administrativa ale zatím nové restrikce nezavádí. Americké ministerstvo zahraničí se prý spokojí se zákonem o sankcích z loňského srpna, který umožňuje postihnout Rusko za jeho možné vměšování do amerických voleb v roce 2016, za porušování lidských práv a anexi ukrajinského poloostrova Krym. Poslední restrikce údajně zasáhly hlavně příjmy ruských zbrojařů.
„Odhadujeme, že od přijetí zákona zahraniční vlády zrušily oznámené či plánované zakázky s ruským zbrojním průmyslem v hodnotě několika miliard dolarů… Jestliže je tedy zákon účinný, není třeba uvalit sankce na konkrétní subjekty a jedince. Zákon už slouží jako odstrašující prostředek,“ tvrdí mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Heather Nauertová.
Ačkoli není nový seznam přímo spojen se žádnými sankcemi, komentátoři se shodují, že zvláště byznysmenům může přítomnost jejich jména výrazně zkomplikovat podnikání na Západě, když mohou mít například ztíženou cestu k bankovním úvěrům.
Demokraté neuvalení sankcí kritizují
Šéf demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer Trumpovu administrativu za nevyhlášení sankcí kritizoval. Ke kritice se spolu s Schumerem přidal také demokratický senátor Ben Cardin, který chce od Trumpovy vlády vysvětlení, proč na Moskvu neuvalila další odvetná opatření.
Schumer konstatoval, že zmíněný zákon stočlenný Senát loni v srpnu přijal 97 hlasy a že administrativa je tímto právním předpisem vázána další sankce uvalit. „Ignoruje je. Nezavádí je,“ uvedl Schumer k možným sankcím. „Je to nesmírné zanedbání povinností ze strany prezidenta Trumpa, u kterého se zdá, že se soustředí více na podkopání právního státu v této zemi, než aby se postavil Putinovi,“ dodal s tím, že ruskému prezidentovi Trump neustále uhýbá.
Cardin prohlásil, že chce od prezidentovy administrativy vysvětlení. Řekl také, že Trump nepodniká kroky, aby Rusku zabránil v pokusech ovlivňovat americké volby.
Trumpovu neochotu uvalit na Rusko další sankce podle médií ukazuje fakt, že seznam byl zveřejněn jen deset minut před půlnocí, kdy končila závazná lhůta, do které vláda tento krok musela učinit.
Rusko čelí západním sankcím od anexe Krymu v roce 2014
Spojené státy už dříve uvalily na Rusko sankce za anexi ukrajinského Krymu a za účast na bojích v Donbasu, kde při konfliktu mezi proruskými separatisty a vládními vojsky za tři roky zemřelo přes 10 tisíc lidí. Zmírnění restrikcí očekávala Moskva od nového prezidenta Trumpa, zatím se ale nedočkala, i když nový šéf Bílého domu začátkem srpna zpřísnění restrikcí kritizoval.
Významné části amerických sankcí vůči Rusku již nyní postihují ruský energetický sektor a zavádějí nová omezení pro americké investice na ruském trhu. Americké společnosti se rovněž nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.
Zákon o sankcích také umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku, i když v tomto bodě má prezident právo sankce uvolnit. Vláda má rovněž možnost, nikoli povinnost, zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2.
Stejné stanovisko vůči Moskvě zaujala Evropská unie, jejíž sankce cílí na konkrétní ruské hospodářské sektory. Ztížila například přístup některých firem k mezinárodním financím nebo zakázala export určitých zařízení na těžbu ropy. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku, což se dosud nestalo.
Moskva na postup Unie reagovala vlastním protiopatřením, kterým zakázala například dovoz mnohých evropských potravinářských výrobků.
Kvůli ukrajinské krizi přijala Unie i další opatření. Například zmrazení majetku či zákaz cest do EU vybraným subjektům. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s místními podniky.