Je asi nejslavnějším karnevalem v Evropě a sjíždí se na něj návštěvníci z celého světa. Během jeho konání ožijí celé Benátky barvami, hudbou a průvody tradičních, bohatě zdobených masek.
Údajně se měl začít slavit poté, co Benátská republika v roce 1162 vítězně vyšla ze sporu s Ulrichem II. Aquilejským. Během něj Benátčané Ulricha zajali – spolu s jeho dvanácti kanony a několika stovkami zajatců.
Až později, když papež Alexandr III. zjednal opět mír, hrdé přístavní město Ulricha propustilo výměnou za vola, dvanáct prasat a tři sta bochníků chleba. Zvířata Benátčané na ulicích poráželi ve veřejném ceremoniálu na oslavu vítězství. A právě rituální porážka vytrvala jako jeden z typických znaků benátského karnevalu po stovky let.
Oslavy se každoročně pořádaly i během renesance a kolem 17. století přispívaly k udržení prestižní pověsti města. V roce 1797 byl ovšem kostýmní rej úplně zrušen a přísný zákaz se vztahoval i na používání ikonických masek. Karneval se znovu začal postupně objevovat až v 19. století, převážně ale formou soukromých hostin a oslav.
K oficiální obnově došlo po dlouhé pauze teprve v roce 1979. Italská vláda se rozhodla obnovit historickou tradici města a karneval měl být středem jejich úsilí. Dříve zakázané masky se staly jedním z nejtypičtějších suvenýrů, který si odsud turisté mohli odvézt. A soutěž o nejkrásnější masku je i jednou z nejdůležitějších událostí festivalu.
Bílá maska se zobákem původně vůbec nebyla kostýmem
Samotné masky se historicky nosily mezi svátkem Santo Stefano, tedy 26. prosincem až do začátku karnevalové sezony. Původně byly poměrně skromné a jednoduché, zdobení mělo čistě praktický účel. Výrobci masek měli v Benátkách i svůj vlastní cech.
Typickou maskou je například Bauta, zlacená, hranatá maska bez úst, která se v dolní části odklání směrem od obličeje. Svému nositeli umožňuje jíst a pít, aniž by musel odhalit svou identitu. V 18. století bývala dokonce povinná při činění důležitých politických rozhodnutí nebo při hlasováních, aby byla zaručena anonymita. Masku mohli používat pouze muži, nicméně právě na uměleckých materiálech z 18. století bývá zobrazena i na ženách. Bautu tradičně doprovázel černý oděv a trojhranný klobouk.
Medico della Peste (morový doktor) je pravděpodobně maskou nejznámější – ač jako karnevalová maska vůbec nebyla vymyšlena. Bílá maska s kulatýma očima a dlouhým, zahnutým zobákem původně měla své využití v medicíně. Během benátských morových ran nosili masky lékaři, kteří si do zobáků vkládali květiny a bylinky, které měly svou vůní zakrýt zápach tlejících a nemocných těl nakažených morem. K masce patří černý plášť a bílé rukavice.
Tváře italské komedie
Harlekýn, tradiční postava italské komedie, byl dříve vyráběn ze dřeva, později byla maska kožená. Představovat měl rolníka, divocha nebo otroka, maska má krátký opičí nos, zakulacený vous a bývá tmavá. Většinou vystupuje spolu s postavou známou jako Pantalone. Ta má odkazovat na dobytí Benátek a představuje smutného starého muže s vraním zobákem a šikmýma očima.
Colombina je, stejně jako Pantalone, poloviční maska – zakrývá pouze část obličeje. Před obličejem se drží na tyčce, případně je připevněna stuhou a s bohatým zdobením, je to maska typická pro ženy.
Benátský festival se tento rok koná od 27. ledna do 13. února, přičemž oficiální zahájení karnevalu a také tradiční „Let anděla“, při kterém se z nejvyšší benátské zvonice spouští na náměstí Svatého Marka postava anděla, připadá na 4. února.
