Není Makedonie jako Makedonie. Řekové protestují proti kompromisu ohledně názvu sousedního státu

Nahrávám video
Vleklý spor o název státu Makedonie se možná blíží ke konci
Zdroj: ČT24

Dlouholetý spor o název bývalého jugoslavského státu Makedonie se podle vyjednavačů možná blíží ke konci. O víkendu protestovalo jen v řecké Soluni na 150 tisíc lidí v čele s nacionalisty, neonacisty a pravoslavnými kněžími. Ti odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Podle nich totiž historicky náleží řecké provincii.

Skopje přijalo název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (zkráceně FYROM) po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové to od začátku považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Premiéři obou zemí budou o řešení mluvit ve středu v Davosu na okraj Světového ekonomického fóra. S rostoucí šancí na dohodu mezitím sílí vášně těch, kteří odmítají kompromis jako slabé řešení.

Makedonie je jenom jedna, hřměly davy Řeků

Jen do řecké Soluně dorazily o víkendu desetitisíce demonstrantů. Akce měla reprezentovat názor všech Řeků, kteří odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Agentura Marc na základě svého průzkumu tvrdí, že toto stanovisko zastává 68 procent Řeků.

„Vyzýváme vládu, a zejména ministerstvo zahraničí i ministra Kotziase, aby se stal hrdinou řeckých Makedonců a nedával naše jméno všanc. Pokud to udělá, měl by vědět, že je zrádce našeho národa,“ uvedl předseda kulturních sdružení řeckých Makedonců Giorgos Tatsios.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Antonis Nicolopoulos/Eurokinissi/Reuters

Sousední republika se ale názvu vzdát nechce. Celou dekádu zdejší hrdost živil bývalý nacionalistický premiér Nikola Gruevski. Navzdory kritice z Atén přejmenovával po slavném vojevůdci Alexandru Makedonském silnice, letiště i celá náměstí.

Název Makedonie i tady berou za své kulturní dědictví. „Myslím, že (případná změna názvu) zasahuje do našich základních práv jakožto národa,“ podotkl jeden z obyvatel metropole Skopje Emir Skrijelj.

Jde o budoucnost Makedonie v EU a NATO

Současný makedonský premiér Zoran Zaev slíbil průlom. Na vyřešení sporu trvá hlavně kvůli snahám přiblížit se NATO a Evropské unii, čemuž zatím Atény bránily. „Máme prostor pro řešení – do té míry, že i změna postojů u našich sousedů zní velmi upřímně,“ tvrdí řecký premiér Alexis Tsipras.

Po letech zmařených jednání Řecko nabízí vstřícný krok – název Makedonie připouští, ale jen jako součást složeného názvu. Zaev nedávno řekl, že by spor mohl být vyřešen v první polovině letošního roku.

Favoritem je prý „Republika Nová Makedonie“

Následně se v médiích objevila dosud nepotvrzená informace, že se strany už v zásadě dohodly na názvu Republika Nová Makedonie. Objevují se také návrhy Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

„Asi nejjistější bude, když řeknu, že jsem opatrný optimista,“ uvedl makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov. Změnu názvu by lidé zřejmě schvalovali v referendu, a to s nejistým výsledkem.

„Jakékoliv řešení nemůže narušit národní identitu Makedonců, název našeho jazyka, identitu ani kulturu,“ míní místopředseda makedonské opoziční strany IMRO Aleksandar Nikolovski.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Spor zasahuje i do jednoty řecké vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko.

„Historicky je zcela nepodložené a absurdní přivlastňovat si exkluzivitu (názvu) Makedonie. Není ale nerozumné jméno Makedonie zahrnout do nějakého složeného názvu, s nějakým geografickým či chronologickým určením, aby bylo zcela jasné, že si nikdo nechce přivlastnit území nebo dějiny jiné země,“ řekl Tsipras v rozhovoru pro list Ethnos. Proti kompromisu vystupuje ostře také řecká neonacistická strana Zlatý úsvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 17 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami
Načítání...