Do Německa loni přišlo 186 644 žadatelů o azyl – poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200 tisíc. Informoval o tom německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Na vrcholu migrační krize v roce 2015 přišlo do Německa 890 tisíc žadatelů o azyl, o rok později jejich počet klesl na 280 tisíc. Tento trend pokračoval i loni, kdy do spolkové republiky přicházelo v průměru kolem 15 500 běženců měsíčně.
Největší skupiny imigrantů loni tvořili Syřané (47 434), Iráčané (21 043), Afghánci (12 346), Eritrejci (9524) a Turci (7927). Mezi desítkou nejčastějších národností byli také Íránci, Nigerijci, Somálci, Rusové a skupina lidí, jejichž národnost není zřejmá.
Celkový počet téměř 187 tisíc žadatelů o azyl odpovídá hranici, na níž se v sondovacích rozhovorech shodla vznikající vláda konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD).
Ne více než 220 tisíc běženců ročně
V oblasti migrační politiky kompromis počítá s tím, že bude i nadále omezeno slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Zároveň má odpadnout přijímání tisícovky migrantů z Řecka a Itálie měsíčně.
Celkový počet příchozích běženců by ročně neměl překročit 180 tisíc až 220 tisíc a všechny žádosti o azyl by se měly prověřovat ve zvláštních centrech. Alžírsko, Tunisko a Maroko mají být prohlášeny za bezpečné země původu.
Sociální demokraté původně chtěli slučování rodin běženců s takzvanou doplňkovou ochranou, které je od března 2016 pozastavené, znovu povolit bez omezení, CDU a zejména CSU byly ale proti.
Deportace neúspěšných žadatelů o azyl vázne
Vedle snížení počtu přicházejících běženců spolková republika usiluje také o to, aby ti, kteří nedostanou azyl nebo jiný typ ochrany, zemi ve větším množství opouštěli. Zatím se jí to ale příliš nedaří. Loni Německo deportovalo zhruba 26 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což bylo o 2000 méně než v roce 2016.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl o 603 428 žádostech o azyl, díky čemuž se mu podařilo snížit na 68 245 počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433 719.
„BAMF pracoval rychle a dobře. Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat,“ řekl na adresu úřadu de Maiziére, jehož země rozhoduje o více žádostech o azyl než všech 27 ostatních států Evropské unie dohromady.
Ve 20,5 procenta žádostí o azyl loni BAMF běžencům udělil status uprchlíka, v 16,3 procenta doplňkovou ochranu. U 6,6 procenta žadatelů úřad zakázal jejich vyhoštění, i když na uprchlickou ochranu nemají nárok. Ve 38,5 procenta případů BAMF žádost zamítl. Zbývajících 18,1 procenta žádostí se vyřídilo jiným způsobem, například s pomocí dublinského systému.
