Německé úřady chtějí důrazněji postupovat proti ženám, které se přidaly k Islámskému státu (IS). Do vlasti se zatím vrátilo z Blízkého východu na padesát Němek. Podle rešerší veřejnoprávní televize ARD jich nejméně sedm zůstává ve vazbě v Iráku. Dosud se žen postihy prakticky netýkaly. Pokud nebojují, soudy jim podporu teroristické organizace těžko prokazují.
Německo chce účinněji trestat ženy, které pomáhaly Islámskému státu
Německo chce účinněji trestat ženy, které pomáhaly Islámskému státu (zdroj: ČT24)
„Netuším, jak jsem mohla přijít na takovou hloupost, přidat se k Islámskému státu. Zničila jsem si tím život,“ říká bývalá členka IS, 17letá Linda Wenzelová, která čeká na soud ve vazbě v Bagdádu.
Její příběh je v mnohém typický. Po rozvodu rodičů hledala útěchu na internetu, kde poznala dívku, která ji přesvědčila ke konverzi k islámu a cestě do Sýrie. Následoval sňatek s čečenským bojovníkem a po jeho smrti přesuny z místa na místo. Záběry jejího červencového zadržení v Mosulu pak obletěly svět.
Podobně se k teroristické organizaci na Blízkém východě přidaly stovky Evropanek, které podporují ideologii IS a mají za úkol vychovávat novou generaci džihádistů. Právě na tomto argumentu teď chce stavět německá justice, která by ráda zvrátila praxi, podle níž se ženy po návratu de facto nemusely obávat postihu.
„Jsme toho názoru, že lze u těchto žen mluvit o členství v zahraniční teroristické organizaci, protože zevnitř posilují strukturu takzvaného Islámského státu a tedy teroristické organizace. S konečnou platností ale tuto otázku vyjasní Spolkový soudní dvůr,“ konstatoval spolkový státní žalobce Peter Frank.
V roce 2017 čelilo Německo několika teroristickým útokům nebo pokusům o ně. Znovu také vzrostl počet islámských radikálů, které zdejší tajné služby a policie sledují.
Množství chyb, kterého se úřady dopustily v případu berlínského atentátníka Anise Amriho, jenž loni zabil 12 lidí, již vedlo ke zpřísnění některých zákonů a úpravě dosud používaných postupů.