Také na Korsice sílí nacionalisté. Na rozdíl od Katalánska však nechtějí samostatnost

Nahrávám video

Ještě širší autonomii ostrova, větší uznání pro korsičtinu či amnestii „pro politické vězně“ požadují mimo jiné korsičtí nacionalisté. Minulou neděli získali v prvním kole místních voleb 45 procent hlasů. Koalice nacionalistů a zastánců autonomie Pè a Corsica (Pro Korsiku) však vylučuje, že by usilovala o úplnou nezávislost na Francii.

V minulosti vedli zastánci větší nezávislosti na Francii boj i se zbraní v ruce. Před třemi lety vsadili na politiku – podobně jako Katalánci ve Španělsku. Na rozdíl od nich se však nechystají vyhlásit nezávislosti. 

I ti největší separatisté prohlásili, že minimálně deset let se o nic podobného pokoušet nebudou.

Nespoléhat se jen na turisty

Z hovorů s „obyčejnými“ lidmi zaznívají některá jejich přání pro budocnost. Například farmářka Nelly Lazzariniová říká, že Korsika, to jsou hlavně lidé, kteří tu žijí po celý rok. „Pracují tady a chtějí zůstat ve svých vesnicích s dětmi, otevřenými školami a veškerými službami“.  

Korsičané by například rádi měli svůj potravinářský průmysl zaměřený na místní obyvatele, aby nemuseli většinu výrobků dovážet. Také už nechtějí být úplně závislí na turistice. Ostrov žije hlavně ve čtyřech letních měsících, kdy sem jezdí davy turistů z Francie. V zimních měsících sem však prakticky nikdo nezamíří.

Korsičané už nechtějí být závislí jen na turistech.
Zdroj: ČT24

Větší uznání požadují i pro svůj jazyk. Na univerzitě v Corte jsou všechny nápisy v korsičtině, ale výuka probíhá francouzsky. Učitel na Korsické univerzitě Jean Castela by upřednostnil katalánský nebo dokonce baskický model. Tedy nabídnout studentům několik možností: studovat výhradně v korsičtině nebo dvojjazyčně.

Předseda hnutí Pro Korsiku Gilles Simeoni to na mítinku shrnul takto: Chceme mír, chceme demokracii, chceme vybudovat emancipovaný ostrov.

Nacionalisté chtějí podle AFP postupně prosadit ještě širší autonomii ostrova, jenž je nyní autonomním krajem Francie se zvláštním statutem. Požadují například, aby korsičtina byla druhým oficiálním jazykem, a také amnestii pro „politické vězně“, tedy většinou radikální nacionalisty odpykávající si tresty za násilnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 54 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 5 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 9 hhodinami
Načítání...