I Rusko chce označovat cizí média za agenty. Duma schválila příslušnou novelu

Poslanci dumy v rámci druhého čtení návrhu zákona, který se původně týkal možnosti předsoudního zablokování webových stránek organizací, jejichž působení je v Rusku zakázané, připojili k normě dodatky umožňující označovat cizí média jako zahraniční agenty.

Při nynějším hlasování pro návrh rozšířený o zmíněné dodatky hlasovalo 409 přítomných poslanců 450členné dumy, proti nebyl nikdo a nikdo se volby nezdržel. 

Návrh ještě musí posoudit horní parlamentní komora, tedy Rada federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.

V Rusku už řadu let platí zákon o zahraničních agentech, na média se ale dosud nevztahoval, týká se ale například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských. 

Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.

Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.

Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.

Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku. Nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.

Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.