Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Krok dolní parlamentní komory je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT (bývalá Russia Today). Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.
I Rusko chce označovat cizí média za agenty. Duma schválila příslušnou novelu
Události ČT: K nálepce agenta stačí registrace média v cizině (zdroj: ČT24)
Poslanci dumy v rámci druhého čtení návrhu zákona, který se původně týkal možnosti předsoudního zablokování webových stránek organizací, jejichž působení je v Rusku zakázané, připojili k normě dodatky umožňující označovat cizí média jako zahraniční agenty.
Při nynějším hlasování pro návrh rozšířený o zmíněné dodatky hlasovalo 409 přítomných poslanců 450členné dumy, proti nebyl nikdo a nikdo se volby nezdržel.
Návrh ještě musí posoudit horní parlamentní komora, tedy Rada federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.
V Rusku už řadu let platí zákon o zahraničních agentech, na média se ale dosud nevztahoval, týká se ale například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských.
Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.
Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.
Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.
Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.
Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku. Nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.
Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.
- Zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) platí v USA od roku 1938 a nařizuje evidenci osob, které v zemi reprezentují zájmy cizích států. Podle dostupných údajů je v seznamu kolem 1700 lidí, většinou lobbistů zastupujících celkem asi stovku zemí. Americká média v několika případech publikovala obvinění, že ministerstvo spravedlnosti uplatňuje FARA selektivně vůči státům, které se znelíbily vládě USA.
- Americký list Washington Post věc komentoval, že zařazení RT či Sputniku mezi zahraniční agenty nemusí v praxi nic znamenat, „jde pouze o přiznání, že pracují pro ruskou vládu“.
- Od roku 2012 platí zákon o zahraničních agentech i v Rusku, vztahuje se ale na organizace, které využívají zahraniční granty nebo jsou jinak finančně podporovány z ciziny. Podle kritiků ho Moskva zneužívá k postihu nepohodlných médií a humanitárních organizací.
- V Rusku se do problémů ohledně statusu zahraničního agenta údajně v říjnu 2017 dostalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) financované americkou vládou. Státní duma také vedla vyšetřování toho, zda americká televize CNN, rozhlasová síť Hlas Ameriky a RFE/RL dodržují ruské zákony. Moskva později uvedla, že obvinění z porušení mediálních zákonů vůči CNN International stáhla a že stanice může v Rusku nadále vysílat.