Částka je určena pro 1,2 milionu lidí v oblasti bangladéšského města Cox's Bázár, kde se soustřeďuje většina rohingských uprchlíků. Jedná se o 900 tisíc Rohingů z Myanmaru a 300 tisíc místních obyvatel, kteří krizí rovněž trpí.
Příslušníkům menšiny proto odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v myanmarském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Bangladéš odmítá „nepodloženou a zlomyslnou myanmarskou propagandu, podle níž jsou Rohingové nelegálními imigranty z Bangladéše“, prohlásil bangladéšský delegát v Ženevě. „Fakt, že Myanmar odmítá uznat etnickou identitu Rohingů, je překážkou“ v bilaterálních rozhovorech, jejichž cílem je řešení krize, dodal delegát.
Myanmarská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě.
Podle aktuální bilance OSN uprchlo od tohoto data do Bangladéše 603 tisíc Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 tisícům rohingským běženců, kteří tam žili již dříve.
OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti a Myanmar obvinila, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. Tamní vláda obvinění odmítá.
