Španělská vláda velmi pravděpodobně zahájí v sobotu kroky k obnovení ústavního pořádku v Katalánsku podle článku 155 ústavy země. Tím spustí proces převzetí části katalánské autonomie. Schválit tento krok musí následně Senát. Jde o automatický řetězec událostí, který může trvat několik dní, maximálně týden.
Madrid rozhodne o odebrání katalánské autonomie. Bude spuštěn Článek 155 ústavy
Madrid je připraven převzít část katalánské autonomie (zdroj: ČT24)
Číslo 155 je v současném Španělsku tím zdaleka nejskloňovanějším. Je to kvůli Článku 155 ústavy, který žádná vláda v zemi dosud neaktivovala. Připravený je pouze pro výjimečné a extrémní situace. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo ohrožuje zájmy Španělska. V tuto chvíli má podobu Damoklova meče visícího nad Katalánskem.
Následkem spuštění mechanismu aktivace článku by Barcelona už nemohla řídit své finance ani policii. Madrid chce taktéž omezit pravomoce katalánského premiéra. Nejasný výklad ale panuje ohledně jeho odvolání a rozpuštění tamního parlamentu.
„Domnívám se, že se shodneme na účelu tohoto zákona: nepochybně to musí být obnovení katalánské autonomie, za druhé garance práv všech Katalánců a zatřetí zajištění klidu a míru pro všechny obyvatele Katalánska, protože je nepřípustné, aby lidé v Katalánsku žili v nestabilitě,“ zdůvodnila plánovaný krok madridské vlády její místopředsedkyně Soraya Sáenz de Santamaría.
Demonstrace v Barceloně
Téma je nadmíru citlivé i v tom, že článek 155 to přímo nepředpokládá, ale pokud by byl aktivován, mohl by si vyžádat přítomnost španělských ozbrojených sil v ulicích regionu. To by vyvolalo negativní reminiscence éry diktátora Franka ale pravděpodobně také bouřlivé (násilné) reakce. „Vláda v Madridu je odhodlaná ke všemu. Když říkám ke všemu, tak tím myslím i vyslání armády,“ myslí si důchodce z Barcelony Enric Aguilo.
EU nehodlá do krize zasahovat
Lídři unijních institucí přebírají v Oviedu ocenění pro EU od španělského krále Filipa VI.
Předsedové institucí Evropské unie nepřímo podpořili španělskou vládu ve sporu s katalánskými separatisty. Šéfové Evropské komise Jean-Claude Juncker, Evropské rady Donald Tusk a Evropského parlamentu Antonio Tajani v Oviedu převzali Cenu princezny asturské udělenou Evropské unii. Španělský král Filip VI. během ceremoniálu prohlásil, že Katalánsko je a bude zásadní součástí Španělska.
Katalánská vláda by neměla vyhlašovat nezávislost, protože nikdo v Evropě nezávislost tohoto španělského autonomního regionu akceptovat nebude. Ještě před přijetím ocenění to prohlásil Tajani.
O tom, že EU nebude dělat prostředníka v katalánské krizi, hovořil tento týden například komisař EU pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Také podle něj si problém musí vyřešit Madrid a Barcelona samy. EU považuje krizi za vnitřní záležitost Španělska a nemůže do ní zasáhnout, zdůraznil už ve čtvrtek Tusk.
Referendum o nezávislosti v Katalánsku se konalo 1. října i přes veškerou snahu Madridu hlasování zabránit. Při zásazích španělské bezpečnostní složky zranily stovky lidí, použily i zakázanou gumovou munici.
Autonomní region v reakci na jednání španělské policie ochromily mohutné protestní demonstrace, na nichž jejich účastníci projevovali rozhořčení a nenávist vůči ústřední vládě. Do ulic vyšly statisíce lidí. Zástupce španělské vlády v Katalánsku se později za tvrdý postup federální policie omluvil.
Protesty v Katalánsku
Referendum bylo protiústavní, účast ani ne poloviční
Podle konečných výsledků, které katalánská vláda zveřejnila 6. října, se referenda zúčastnilo 43 procent voličů. Pro nezávislost bylo 90,1 procenta hlasujících.
Podle španělské ústavy je možné v zemi uspořádat referendum jen se souhlasem celostátního parlamentu, což se v případě katalánského plebiscitu nestalo. Centrální vláda ho od počátku považuje za protiústavní. Referendum také nesplňovalo obvyklé požadavky pro tajné a nezávislé hlasování.
Madrid má podporu krále
Jednotu Španělska podpořil v mimořádném vystoupení španělský král Filip VI. a zástupce regionu za uspořádání referenda kritizoval. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality.
Roční HDP na obyvatele v regionech Španělska
Katalánské vedení se podle něj dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu, europoslanci obě strany vyzývali k dialogu.
Hlavní obavy jsou z ekonomických dopadů
Mnozí Katalánci si dlouhodobě stěžují, že jejich bohatý region doplácí na ty chudší. Madridu podle některých odvádí příliš mnoho na daních, aniž by se mu vracel odpovídající podíl ve vládních investicích. Pro zastánce samostatnosti je to jeden z hlavních důvodů k odtržení. Svou roli ale hraje i odlišná historie či kultura a neshody s centrální vládou.
Španělská vláda krátce po referendu schválila nařízení, které v souvislosti s napjatou situací mezi Madridem a Barcelonou usnadňuje firmám přemístění jejich sídla z Katalánska. Některé společnosti toho záhy využily.