Rakousko může mít nejmladšího premiéra v Evropě. Prezident pověřil Kurze sestavením vlády

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil šéfa Rakouské lidové strany (ÖVP), 31letého Sebastiana Kurze, sestavením nové vlády. Země by tak mohla mít nejmladšího premiéra v Evropě. Očekává se, že lidovci půjdou do koalice s populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).

„Na základě volebního výsledku vás, vážený pane ministře zahraničí a předsedo ÖVP Sebastiane Kurzi, jako předsedu strany, která získala největší počet hlasů, pověřuji sestavením nové spolkové vlády,“ řekl Van der Bellen za přítomnosti médií. „Jako spolkový prezident budu při utváření spolkové vlády zvláště dbát na to, aby v centru stály celkové zájmy Rakouska a jeho obyvatel,“ zdůraznil prezident.

Van der Bellen, který dříve vedl rakouské Zelené, vyjádřil naději, že příští vláda bude mít na paměti nikoli jen krátkodobé, ale také dlouhodobé úkoly a že bude respektovat občanská a lidská práva a mezinárodní úmluvy. Rakousko podle něj musí zůstat ve středu Evropské unie. Prezident připomněl, že Rakousko převezme v průběhu příštího roku předsednictví Unie. Podle Van der Bellena má země hrát aktivní roli při utváření budoucnosti Evropy.

Kurz potvrdil, že nejdříve chce jednat s velkými stranami a o vyjednávání bude průběžně informovat hlavu státu. První rozhovory pravděpodobně zahájí už v pátek.

Program jeho nejpravděpodobnějšího koaličního partnera, FPÖ, klade důraz například na zastavení migrace, posilování přímé demokracie, ale také na sociální jistoty včetně důstojných důchodů. Požadavky zastavení nelegální imigrace a zneužívání rakouského sociálního systému razí také ÖVP. FPÖ bývá někdy označována za euroskeptickou stranu, ale například od požadavku vystoupení Rakouska z eurozóny už upustila.

„Jakákoliv vláda, kterou utvořím, bude orientována proevropsky. Bude chtít aktivně přetvářet Evropu a měnit ji k lepšímu,“ avizoval Kurz. Ten už podle deníku Kurier neformálně jednal se šéfem Svobodných Heinzem-Christianem Strachem. Sejít se chce ale se zástupci všech parlamentních stran.

Kern koalici s FPÖ téměř vyloučil

V Rakousku nejsou vyloučeny ani jiné koalice než mezi lidovci a Svobodnými. Nejčastěji se hovoří o tom, že na vládě by se nakonec mohli domluvit sociální demokraté (SPÖ) stávajícího kancléře Christiana Kerna s FPÖ. Kern však takovou koalici podle agentury APA de facto vyloučil. Na otázku, zda jí vůbec dává nějakou šanci, řekl kancléř před zahájením summitu o brexitu v Bruselu, že tato varianta je v řádu „tisícin promile“.

Kern řekl, že takzvaná černo-modrá vláda (ÖVP-FPÖ) by byla logickým důsledkem výsledku nedělních voleb. „Jsem přesvědčen, že to tak bude,“ poznamenal Kern, jehož strana se ve volbách do Národní rady umístila na druhém místě, těsně před třetí FPÖ. Podle Kerna je však otevřená jednáním. Zdůraznil však, že ÖVP a FPÖ mají téměř identické programy a je jen otázkou, „kdo od koho opisoval“.

Kurz rovněž naznačil, že existuje možnost spolupráce například s liberální formací NEOS, která bude čtvrtým nejsilnějším subjektem v rakouské Národní radě. Důležité podle Kurze je, aby se v Rakousku etabloval nový politický styl a kultura. Zdůraznil, že chce vytvořit vládu, která bude mít odvahu a vůli ke změnám.

ÖVP v nedělních parlamentních volbách zvítězila se ziskem 31,5 procenta hlasů, SPÖ dostala 26,9 procenta a FPÖ podpořilo 26 procent voličů. V Národní radě se udrželi také liberálové (NEOS) díky podpoře 5,3 procenta hlasů a nově do ní vstoupila se ziskem 4,4 procenta hlasů Listina Petera Pilze, kterou založil odpadlík od Zelených Pilz.

K V4 se Kurz připojit nechce

Kurz na čtvrteční návštěvě Bruselu zdůraznil, že jeho vláda bude proevropská. Uvedl, že nemá zájem o přičlenění své země k visegrádské skupině (V4), kterou tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Některé postoje V4 jsou v Evropské unii vnímány jako kritické vůči Bruselu.

Politolog Hloušek: Rakousku vadí přístup V4, která odmítá uprchlické kvóty (zdroj: ČT24)

„Považujeme se za předmostí Evropské unie,“ řekl o alpské republice Kurz. „Chci úzce spolupracovat s Německem a Francií a s dalšími státy. Zároveň chci mít dobré vztahy s východní Evropou. Cílem je napětí v Evropské unii zmírnit a ne zvětšit,“ uvedl.

Kurz k tomu dodal, že pokud Rakousko, které leží v geografickém srdci Evropy, bude k jednotě Unie moci nějak přispět, tak to učiní. „To ale neznamená přistoupení k visegrádským státům,“ vysvětlil.

V Rakousku se v poslední době o možném přičlenění k V4 pod Kurzovým vedením hovořilo, jako společný zájem pak byl často zmiňován kritický postoj k migrační krizi. Kurz k těmto spekulacím řekl, že je šířila sociální demokracie (SPÖ). 

Rodilý Vídeňan vstoupil do politiky ještě jako teenager. Už v 16 letech se přidal k Rakouské lidové straně a do povědomí veřejnosti se zapsal svéráznou předvolební kampaní, když projížděl Vídní v terénním autě se spoře oděnými slečnami.

V politice se uchytil a získával stále více příznivců mezi voliči i v rámci strany. V roce 2009 se stal předsedou mládežnické organizace lidovců, o rok později zasedl ve vídeňské městské radě a v roce 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci.

Kvůli politice mu ani nezbyl prostor pro studium – práva na Vídeňské univerzitě nestihl dokončit. V parlamentních volbách 2013 se už jako etablovaná osobnost Rakouské lidové strany dostal do Národní rady a v prosinci se stal ministrem zahraničí – v pouhých 27 letech. Kvůli nedokončenému studiu jej posměšně nazývali „ministr-maturant“.

Muž, který za svůj politický idol považuje Nelsona Mandelu, se do mezinárodní politiky pustil s vervou. Kladl důraz na vyřešení krize na východní Ukrajině, hostil ve Vídni mezinárodní jednání o íránském jaderném programu a zasadil se o uzavření balkánské migrační trasy. Rázně odmítl další přijímání žadatelů o azyl a postavil se i tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.

Po nečekaném odstoupení předsedy lidovců Reinholda Mitterlehnera vystoupal i na stranický vrchol a ještě si vymohl podmínky, za jakých se funkce předsedy strany ujme – právo veta při sestavování kandidátek a rozhodující slovo v dalších personálních záležitostech partaje. Žádný jiný předseda rakouské politické strany takové možnosti neměl.

Americký časopis Time zařadil Sebastiana Kurze mezi „Deset lídrů příští generace“.

Nejmladším kancléřem v historii Rakouska a nejmladším úřadujícím premiérem zemí Evropské unie se Kurz stal ve svých jedenatřiceti letech v říjnu 2017, do úřadu nastoupil v prosinci. Od médií si tehdy vysloužil přezdívku Wunderwuzzi (zázračné dítě).

Jeho Rakouská lidová strana (ÖVP) předtím zvítězila ve volbách před Sociálními demokraty (SPÖ) a protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), se kterou nakonec sestavil vládu. 

Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě v roce 2020 vytvořil koalici se Zelenými. Počátkem října 2021 rakouské úřady oznámily, že vyšetřují Kurze pro podezření z úplatkářství a zneužití důvěry; stalo se tak po razii v centrále Kurzových lidovců (ÖVP) a na ministerstvu financí. Kurz nejdříve prohlásil, že hodlá v čele vlády zůstat, o několik dní později ale oznámil, že skončí.

Kurz po demisi na funkci kancléře neodešel z nejvyšších pater politiky úplně, zůstal ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a v polovině října 2021 složil poslanecký slib v Národní radě, kde převzal vedení poslaneckého klubu své lidové strany.

Státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) ale požádalo parlament, aby Kurze zbavil imunity. V listopadu 2021 parlament jednohlasně zbavil Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci.

V prosinci 2021 pak Kurz oznámil, že úplně odchází z politiky a chce se věnovat rodině. V čele vládních lidovců (ÖVP) jej nahradil dosavadní rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.

Sebastian Kurz
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters
Vydáno pod