Trest smrti již zrušilo více než sto států. Nejvíc poprav vykonají v Číně

Na 10. října připadá Světový den boje proti trestu smrti. Letos je to také 40 let od chvíle, kdy organizace Amnesty International podpořila ve Stockholmu historickou deklaraci, první mezinárodní manifest žádající zrušení trestu smrti. Deklarace vydaná v roce 1977 vyzvala všechny vlády k úplnému zrušení absolutního trestu.

V době vydání deklarace zrušilo trest smrti pouze 16 států - osm v Americe a osm v Evropě. K září roku 2017 jde o 105 zemí. Další země trest smrti za běžné zločiny buď zrušily, nebo ho účinně přestaly používat, ačkoli zůstává zakotven v zákonech daného státu.

V roce 2016 provedlo popravy pouze 23 zemí, přičemž malá skupina států - Čína, Írán, Saúdská Arábie, Irák a Pákistán - uskutečnila jejich převážnou většinu.

„Stát nemůže dát život, neměl by předpokládat, že ho může brát“

Amnesty International, celosvětové hnutí, které monitoruje porušování lidských práv, ve své zprávě týkající se trestu smrti pro rok 2016 upozorňuje například na vysoké počty poprav v Číně. Úřady zde každoročně popraví tisíce lidí. Nová vyšetřování podle AI ukazují, že čínské úřady vynucují dodržování mlčenlivosti, aby zamlžily ohromné počty poprav v zemi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

V roce 2016 se poprvé mezi statistikou prvních pěti zemí s nejvyšším počtem provedených poprav neobjevily Spojené státy americké. Počet poprav v USA je naopak nejnižší od roku 1991. V celách smrti tam nicméně zůstávají téměř tři tisícovky vězňů. Vykonání trestu smrti se odehrálo pouze v pěti státech: v Alabamě (2), na Floridě (1), v Georgii (9), Missouri (1) a Texasu (7).

Letos se Světový den proti trestu smrti soustřeďuje na souvislost mezi tímto trestem a chudobou. Výzkum Amnesty International ukazuje, že lidé ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí jsou soudním systémem a trestním právem často neúměrně postihováni a častěji jsou i příjemci  definitivního rozsudku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 11 mminutami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 31 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 48 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 2 hhodinami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 3 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.