Pro nezávislost Kurdů se podle místní televize vyslovilo 90 procent lidí

Nahrávám video

V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů podle televize Rudaw působící v iráckém Kurdistánu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Oficiální výsledek se čeká později. Televize také oznámila, že k urnám přišlo 72 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů. Výsledek nebude závazný, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy.

Podle mluvčího volební komise Kurdistánu k urnám přišlo v pondělí 3,3 milionu z 4,5 milionu občanů oblastí, kde se hlasovalo.

Kurdové už začali oslavovat, a to nejen na severu Iráku, ale také v Íránu. V Irbílu, který je střediskem kurdských autonomních oblastí v Iráku, už večer uspořádali ohňostroje a v ulicích se objevily kurdské prapory. Tančilo se v ulicích a automobily projížděly s houkajícími klaksony.

Mnoho lidí vyšlo do ulic i v kurdských oblastech v Íránu. Mávali nad hlavami zapnutými mobily a provolávali podporu Kurdům v Iráku. O shromážděních informovala i íránská státní televize, což je v Íránu výjimka, jak upozornila agentura AP.

Irák o odtržení jednat nehodlá

Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasila a označila ho za protiústavní. Referendum Kurdů odmítl také Írán, Turecko a Sýrie, kde žije početná kurdská komunita. Před hlasováním varovaly Kurdy Spojené státy a OSN, podpořil je naopak Izrael.

Irácká vláda už vyloučila možnost vyjednávat s Kurdy o odtržení jejich provincií od zbytku Iráku. „Nejsme připraveni jednat o výsledku referenda, protože je neústavní,“ prohlásil premiér Hajdar Abádí.

Od iráckých Kurdů hodně často zaznívá argument, že Kurdové nevěří, že by z Iráku mohla být vzkvétající demokracie, která by byla tolerantní vůči etnickým menšinám a která by fungovala jako rovnoprávná společnost.
Emil Aslan

Turecko pohrozilo vyhladověním Kurdů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil regionální vedení iráckých Kurdů ze zrady, protože prosazuje nezávislost a uspořádalo referendum. Zopakoval výhrůžku, kterou použil v pondělí, když řekl, že iráčtí Kurdové vyhladoví, když Turecko začne blokovat jejich vývoz na hranici.

Nahrávám video

„Do poslední chvíle jsme nevěřili, že (kurdský prezident Masúd) Barzání udělá takovou chybu a referendum uspořádá. Zjevně jsme se mýlili. Toto referendum, pořádané bez jakékoli dohody, je zradou,“ řekl Erdogan v televizi.

Podobně jako v pondělí pohrozil, že Turecko může zavřít ventily ropovodů, jež dopravují ropu z kurdských oblastí přes Turecko do přístavů. Podle Erdogana může Turecko zareagovat mnoha způsoby, ekonomickými i dopravními sankcemi. 

Území obývané Kurdy
Zdroj: ČT24

Na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ v referendu odpovídali obyvatelé čtyř kurdských provincií na severu země, obyvatelé sporné ropné provincie Kirkúk, lidé žijící v oblasti kolem severoiráckého města Machmúr, obyvatelé regionu kolem města Sindžár u syrských hranic a lidé žijící v oblasti kolem města Chanakín na severozápadě země u hranic s Íránem.

Hlasovat mohli všichni registrovaní občané vymezených oblastí, Kurdové, i ostatní. Jedinou podmínkou bylo, že jim musí být nejméně 18 let

  • Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
  • O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války. Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie nařídila kvůli požárům další evakuace. S plameny stále bojují i ve Španělsku

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA a Írán zastavily útoky kvůli jednáním o Hormuzu

Spojené státy a Írán poslední dva dny pozastavily vzájemné vzdušné útoky na Blízkém východě kvůli jednání ománské delegace v Teheránu o otevření Hormuzského průlivu. Uvedla to televize CBS News s odvoláním na informované zdroje z regionu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové opět zabíjeli na Ukrajině, zasáhli obchody v Černihivu a Kryvém Rihu

Ruský dron zasáhl supermarket v severoukrajinském městě Černihiv, zabil dva lidi a dalších dvacet pět zranil. Úder na hypermarket ve městě Kryvyj Rih způsobil rozsáhlý požár. Při útoku na východoukrajinský Charkov zahynula čtyřicetiletá žena, devět lidí včetně desetiletého chlapce bylo zraněno. Agentura AFP píše, že podle Moskvy naopak šest lidí zahynulo při ukrajinských útocích v Rusku a v okupované části Ukrajiny. Rusové podle tiskových agentur také tvrdí, že dobyli na východě Ukrajiny další vesnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zastřelila podezřelého z útoku v Berlíně

Policie v Berlíně potvrdila, že zastřelila muže, který je podezřelý ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+. Tento člověk na policisty útočil bodnou zbraní. Jeho útok v centru německé metropole si v sobotu večer vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útok v Berlíně byl dle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.
25. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Rumunská stíhačka F-16 sestřelila dron, od pátku již třetí

Rumunská stíhačka F-16 v neděli nad Černým mořem sestřelila dron, který narušil rumunský vzdušný prostor. Na síti X to oznámilo ministerstvo obrany této členské země Severoatlantické aliance. Jde už o třetí dron, který od pátku rumunské letectvo zneškodnilo. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 17 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.