Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu zákoníku práce, proti níž se v zemi uskutečnila vlna protestů. Prezident při této příležitosti řekl, že jde o hluboké reformy a že jsou nezbytné pro hospodářství i společnost. Upozornil, že představují pragmatické řešení zejména pro nejmenší podniky, které vytvářejí nejvíce pracovních příležitostí. Užitek ze změn mají mít zejména mladí lidé, kteří ve Francii dosud nejhůře hledali zaměstnání.
Macron podepsal spornou reformu zákoníku práce. Davy v ulicích jej neodradily
Reforma je jednou z velkých zákonodárných iniciativ nového prezidenta od nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu. Omezuje například i výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď jako nespravedlivou.
Cílem je snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která v červenci ve Francii činila 9,8 procenta a byla nad průměrem Evropské unie. Ten byl 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které už dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn. „Nikdy se žádná reforma neuskutečnila v tak krátkém čase,“ dodal Macron s tím, že celý soubor opatření začne platit od 1. ledna příštího roku.
Proti reformě zákoníku práce se v minulých dnech konaly desítky demonstrací ve městech napříč Francií. Minulý týden se protestních akcí zúčastnilo mezi 223 až 400 tisíci lidí. V centru Paříže použila dokonce policie vodní děla a slzný plyn proti maskovaným anarchistům, kteří provázeli jinak poklidnou odborářskou manifestaci.