Víkend v Česku z poloviny proprší, v Alpách místy nasněžilo
Rovnodennost nastává, když se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.
V pátek ráno byly teploty v Česku díky mrakům relativně vyšší – kolem deseti stupňů. Přízemní mrazíky se nekonaly, ještě ve čtvrtek byly přitom v Třeboni minus tři stupně. I v pátek bude chladněji na severovýchodě země, a to kolem třinácti stupňů, ve zbytku Česka od 14 do 18 stupňů.
Na většině území bude oblačno, s občasnými přeháňkami. Mraků bude ale k večeru ubývat, uvedla meteoroložka ČT Zuzana Krejčová. Vítr bude slabší, takže i pocitová teplota bude vyšší.
V Beskydech už dva dny intenzivně prší, během pátku bude ale déšť ustávat. První povodňový stupeň platí pro Vsetín, Nový Jičín a Ostravu. Od čtvrtka platí do odvolání povodňová pohotovost (druhý stupeň) pro okresy Frýdek-Místek a Karviná. Problémy se čekají v povodí Olše a Ostravice; v povodí Olše nelze vyloučit ani krátkodobé překročení třetího stupně.
Zatímco o víkendu teploty nepřekročí 18 stupňů a na severovýchodě republiky má být nejvýš 12 stupňů, ve druhé polovině nadcházejícího pracovního týdne se má vrátit příjemné slunečné počasí s teplotami až kolem 20 stupňů.
Na výlet po Česku raději v sobotu
„Počasí bude přát spíše v sobotu. Zpočátku bude pršet hlavně na severovýchodě, postupně pak ale budou místy přeháňky nebo občasný déšť i na zbytku území. Na západě a jihozápadě Čech by ale měly být přeháňky jen výjimečné. V Čechách může být ještě dopoledne obloha polojasná,“ sdělila Krejčová.
„V neděli už určitě pláštěnky s sebou do batohu, protože bude pršet na většině území,“ doplnila meteoroložka.
V rakouských Alpách i ve Francii už mezitím napadl první sníh. V Česku se v nejvyšších polohách objevuje na přelomu září a října. „Ve středních polohách se většinou objeví na začátku listopadu, v nížinách většinou až koncem listopadu,“ konstatovala Krejčová.
V příštích týdnech se budou noci až do zimního slunovratu čím dál víc prodlužovat a dny krátit. Astronomická zima letos začne 21. prosince. V období zimního slunovratu jsou nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové noci.
Střídání ročních období způsobuje sklon zemské osy. Ta je od svislého směru nakloněna o 23,5 stupně, takže se při oběhu Země okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci přikloněna severní polokoule, je v těchto zeměpisných šířkách léto, je-li přikloněna jižní polokoule, je zima.
Jiné rozdělení ročních období mají meteorologové, pro něž podzim začal už 1. září a skončí s posledním dnem listopadu. Pevně stanovená tříměsíční období byla zavedena pro potřeby jednotného zpracování klimatologických dat.
