Willem-Alexander z bouřliváka vyrostl, korunu ovšem nosit nebude

Amsterodam - Královna Beatrix po 33 letech přenechává vládu svému nejstaršímu synovi princi Willemu-Alexanderovi. Ten tak přeruší více jak 120 let dlouhou éru žen na trůnu. „Neodcházím proto, že by moje role byla příliš obtížná, ale kvůli svému přesvědčení, že zodpovědnost za naši zemi by měla spočívat v rukou nové generace,“ řekla královna ke své abdikaci. Na trůn tak po ní nastupuje 46letý Willem-Alexander, který se stane nejmladším monarchou v Evropě. Nový král může jen doufat, že ho budou Nizozemci milovat tak jako jeho matku.

Královna Beatrix se za 33 let své vlády stala pro většinu Nizozemců skutečným symbolem země. Na královně oceňovali její umělecké sklony, občas lehce výstřední klobouky a život nenarušovaný skandály. „Máme ji rádi, protože je stejná jako my,“ říkali. Odpustili jí dokonce i to, že vede nejnákladnější monarchii v Evropě, která jen loni stála 39,4 milionu eur (miliarda korun). Teď oblíbenou „Trix“ nahrazuje její nejstarší syn. 

Willem-Alexander bude prvním nizozemským králem od roku 1890. Posledních 123 let totiž v zemi vládly ženy. Na rozdíl od jeho předchůdců králů Viléma I., Viléma II. a Viléma III. nebude pokračovat dál v tradici tohoto jména. Rozhodl se ponechat si jako král své jméno. „Jmenuji se Willem-Alexander. Jsem Willem-Alexander už celý život, skoro 46 let. Přijde mi divné se toho jména vzdát jen proto, že jsem král,“ řekl v jednom z rozhovorů. 

Nizozemská panovnická dynastie

Královna Wilhelmina – vládla v letech 1890-1948
Královna Juliana – vládla v letech 1948-1980
Královna Beatrix – vládla v letech 1980-2013
Král Willem-Alexandr – vládne od roku 2013

Díky bouřlivému mládí, které si užíval především za studií, si vysloužil pověst večírkového krále. Po skončení školy v roce 1993 ale postupně začal Nizozemce přesvědčovat o tom, že dokáže být zodpovědným panovníkem. Na převzetí trůnu se připravoval přebíráním stále většího množství pravomocí své matky. Ke své nadcházející roli nedávno prohlásil, že chce být „tradičním králem“, nikoliv ale „otrokem protokolu“. 

Jeho manželka Máxima ponese titul královna choť. Oba by pak měli být formálně oslovování jako veličenstva. Sám budoucí panovník ale nedávno řekl, že „lidé mu mohou říkat, jak si přejí, aby se cítili uvolněně“.

Abdikace je už skoro tradicí

Ještě před nástupem nového krále musí jeho matka královna Beatrix formálně rezignovat. V dějinách Nizozemska přitom není taková abdikace ničím výjimečným. Udělaly to tak i Beatrixina matka i babička. Královna se dnes v Královském paláci na Dam Square v Amsterodamu podpisem na abdikační listině vzdá úřadu. Poté princ Willem-Alexander podepíše listinu, že se stane novým králem. Následuje přesun do amsterodamského chrámu Nieuwe Kerk (Nový kostel), kde se z prince stane oficiálně panovník. 

Investitura, a ne korunovace

Panovníci se v Nizozemsku neujímají královského trůnu korunovací, nýbrž takzvanou investiturou. Zatímco korunovace, tradiční v jiných zemích, je církevní obřad, investitura je čistě sekulární. Podle tradice se ale koná v amsterodamském kostele Nieuwe Kerk. Právě tady už se po staletí nizozemští panovníci ujímají vlády.

Během oficiálního ceremoniálu král na svou hlavu bere korunu, ovšem ne fyzicky, nýbrž jen symbolicky. „U ceremoniálu bude koruna, ale na stole před králem. On jí slíbí věrnost, ale nikdy ji nebude nosit,“ vysvětluje ředitelka Nieuwe Kerk Cathelijne Broersová. Následně mu členové parlamentu, jako zástupci lidu, slibují věrnost. Sám panovník pak přísahá, že bude věrný ústavě.  

Slavnostního ceremoniálu se kromě vlády a členů parlamentu zúčastní i řada členů z jiných královských rodin. Z Británie dorazí princ Charles a jeho manželka Camilla. Do Amsterodamu přijedou i členové španělské královské rodiny, členové japonské císařské rodiny nebo třeba lucemburský dědičný velkovévoda. 

Vedle monarchií bude zastoupena i Evropská unie, přijede šéf komise José Manuel Barroso a prezident unie Herman van Rompuy. Dorazí i předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge, protože nový nizozemský král se angažuje v olympijském hnutí.

Premiér Mark Rutte:

"Věřím, že nizozemská královská rodina představuje kontinuitu. Oranžská dynastie je s nizozemskou společností spjatá víc než 500 let - i když jsme byli republikou, její členové zastávali nejvyšší funkce ve státě."

Amsterodam se na událost patřičně připravil. V obchodech jsou k mání suvenýry, na slavnostní událost jsou připravená i náměstí. Na bezpečnost v Amsterodamu dohlíží 10 tisíc policistů. Starosta metropole Eberhard Van Der Laan předpokládá, že do města přijede přes milion lidí. „Je to samozřejmě velká událost. Pro Holanďany je to důležité, protože řekneme sbohem naší staré královně a přivítáme nového krále. Je to důležitý den a my ho budeme oslavovat,“ říká.

Vedle slavnostních ceremonií bude po Amsterodamu řada slavností a koncertů, na kterých se očekávají statisíce lidí v tradičních oranžových barvách. Masovou akcí pak bude královský ples, který se koná večer na prostranství před Rijksmuseem. Nový královský pár se večer také zúčastní přehlídky lodí na kanálu v centru města.

Stávající královně se dostává mezi Nizozemci velké popularity, podle průzkumů její obliba přesahuje 80 procent. Beatrix byla navíc možná posledním evropským monarchou, který není jen reprezentativní figurou. Od loňska totiž už monarcha nemá pravomoc podílet se na vytváření nizozemské vlády.

Výměna na nizozemském trůnu na ČT24

Střídání královny Beatrix a krále Willema-Alexandera na nizozemském trůnu přinese ČT24 i portál ČT24 živě. Abdikaci a investituru ve studiu okomentují například ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.

Královská abdikace
10:00 – 11:00
Přímý přenos z Královského paláce v Amsterodamu včetně projevu odstupující hlavy státu, projevů nového krále a jeho choti.

Královský slib
13:30 - 15:30
Přímý přenos z amsterdamského Nového kostela včetně příjezdu hostů, příchodu krále, složení slibu a symbolického převzetí úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...