Rusko chce dostat KLDR a USA k jednomu stolu, sleduje tím i své vlastní zájmy

Moskva důrazně vyzývá KLDR i Spojené státy, aby se mírnily ve výhrůžkách a hledaly mírovou cestu ze vzájemné krize. Nabízí se také jako zprostředkovatel vzájemných rozhovorů mezi oběma znesvářenými stranami. Severokorejské testy raket stejně jako jaderný program Pchjongjangu jsou totiž potenciální hrozbou i pro samotné Rusko. Jižní Korea mezitím zvažuje, že rozšíří možnosti vlastního programu balistických střel.

Video Události
video

Události: Rusko bedlivě sleduje napětí mezi USA a KLDR

Použití síly na Korejském poloostrově a případná válka by podle Kremlu znamenaly miliony mrtvých a katastrofu pro celou východní Asii. Dlouhodobě však Kreml proti aktivitám režimu Kim Čong-una příliš nevystupuje. Vojensky silná Severní Korea totiž Rusku do značné míry vyhovuje.

„V případě úplné porážky KLDR, což je hlavní cíl USA i jejich spojenců, na hranicích Ruska a Číny rychle vzniknou americké vojenské základny,“ vysvětluje koreanista z Institutu východních studií Ruské akademie věd Alexander Voroncov.

Rusko má se Severní Koreou pevninskou hranici dlouhou necelých 19 kilometrů. Nedaleko od ní je ale Vladivostok, tedy hospodářské centrum ruského Dálného východu, přes které v době západních sankcí obchoduje s asijskými státy. Vojenský konflikt na Korejském poloostrově by pro Rusko představoval kromě bezpečnostní hrozby i obrovské ekonomické ztráty. Moskva se proto snaží situaci uklidnit.

Kreml se nabízí, že zprostředkuje jednání mezi Washingtonem a Pchjongjangem. Ruští diplomaté ale upozorňují, že dostat obě dvě znesvářené strany k jednomu stolu bude nesmírně obtížné. „Pro Severní Koreu jsou všichni cizinci podezřelí a nepřátelští. Rusko ale mezi všemi nepřáteli vnímají jako nejmenší zlo. Nám naslouchají,“ říká profesor Georgij Toloraja, ředitel Centra asijských studií.

Koreanista Alexander Voroncov v Pchjongjangu mnoho let žil. Podle něj je vůdce Kim Čong-un realista, který válku nezačne. Rovnala by se pro něj prý sebevraždě, jaderných zbraní se ale sám nevzdá. „Severokorejci vidí, jak dopadly země jako Irák, Libye, Jugoslávie a Sýrie, které také byly ohroženy vnější intervencí. Říkají, že nechtějí následovat osud těchto států,“ dodává. 

Rusko předpokládá, že i přes současnou tvrdou rétoriku Bílého domu vůči severokorejskému režimu, Spojené státy proti KLDR nikdy nepoužijí vojenskou sílu. Vítězné tažení by totiž podle ruských expertů bylo vykoupeno obrovskými ztrátami, které nebude Amerika riskovat.

Jižní Korea chce rozšířit svůj raketový program, Trump souhlasí

Severokorejský vývoj balistických střel a jaderných zbraní vyvolává obavy nejen Soulu, ale také Japonska či Spojených států. Mun proto jednal s Trumpem o možnostech posílení obrany. Bílý dům k tomu uvedl, že Trump vyslovil předběžný souhlas Soulu, aby si mohl za miliony dolarů nakoupit americké vojenské vybavení.

Jižní Korea v roce 2001 přistoupila k Systému kontroly raketových technologií (MTCR), což je neformální dohoda 35 států, která chce bránit šíření balistických raket a střel s plochou dráhou letu.

Podle revize této dohody z roku 2012 se Soul vzdal vývoje střel, které unesou náklad těžší než 500 kilogramů a které dokážou doletět více než 800 kilometrů. Jižní Korea k nově požadované úpravě ujednání sdělila, že chce zvýšit dosavadní omezení nákladu.

Bílý dům sice přímo dohodu MTCR nezmínil, ale jen uvedl, že prezidenti obou zemí chtějí posílit obrannou spolupráci a také jihokorejské obranné kapacity.