Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po setkání se svým bulharským protějškem Rumenem Radevem kritizoval Polsko za jeho postoj k Evropské unii. Zdůraznil také, že chce prolomit „zeď, která dělí nové a staré členy EU“. S Radevem Macron debatoval o reformě unijní směrnice o pracovnících vysílaných do zahraničí. Tu Bulharsko podporuje, hledat by se ale při její změně měla podle Radeva rovnováha mezi zájmy starých a nových členských zemí Evropské unie.
Macron: Polsko se rozhodlo izolovat v rámci EU samo
Už před začátkem Macronovy cesty po střední a jihovýchodní Evropě vyvolal pozornost fakt, že Macron opominul Maďarsko a Polsko, jejichž pravicové vlády jsou obviňovány z odmítání unijních hodnot.
Na tiskové konferenci po pátečním setkání s Radevem pak francouzský prezident Polsko kritizoval. Varšava podle něj sama zvolila izolaci v rámci EU. Současná polská vláda se rozhodla pustit se s Evropskou unií do sporu na mnoha frontách a nebude proto schopna určovat budoucí směr vývoje evropského bloku, řekl Macron. „Polsko neformuje evropskou budoucnost dnes a nebude formovat ani Evropu zítřka,“ řekl.
„Evropa je regionem, který vznikl na základě hodnot, vztahu k demokracii a veřejné svobodě, se kterými je nyní Polsko v konfliktu,“ uvedl Macron. Postoj polské vlády ke směrnici o vysílání pracovníků označil za „další omyl“. Poláci si podle něj nezaslouží, aby jejich země byla v konfliktu s Evropskou unií, do kterého se pustila vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost.
Polská premiérka Beata Szydlová označila Macronovy výroky za arogantní. Důvodem takových vyjádření podle ní může být nedostatek politických zkušeností francouzského prezidenta. „Prezidentovi doporučuji, aby se soustředil na záležitosti své vlastní země. Možná pak bude schopen dosáhnout stejných hospodářských výsledků a stejné úrovně bezpečnosti pro občany, jakou zaručuje Polsko,“ uvedla Szydlová.
Kritiku odmítl i polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. „Polsko se nedostává do izolace,“ prohlásil na tiskové konferenci po setkání se svými kolegy z Rumunska a z Turecka a s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. „Dnes hostíme důležité setkání, takže prezident Macron nesleduje pečlivě zprávy, neví, co se děje v této části Evropy,“ řekl.
Radev: Směrnice o vysílání pracovníků by měla najít rovnováhu mezi zájmy starých a nových členů EU
Na adresu Bulharska vyjádřil francouzský prezident přání, aby se plně zapojilo do debaty o budoucnosti EU. „Chceme prolomit zeď, která dělí nové a staré členy EU,“ zdůraznil Macron. Balkánská země by se podle něj měla rovněž stát členem „vylepšeného“ schengenského prostoru. Bulharsko je členem EU od roku 2007, stejně jako sousední Rumunsko či Chorvatsko ale stále není členem prostoru bez vnitřních pohraničních kontrol.
„Bezpečnost evropských hranic začíná zajištěním naší hranice,“ zdůraznil bulharský prezident, jehož země bude od počátku příštího roku předsedat Radě EU.
Macron do Bulharska zavítal po čtvrteční návštěvě Rumunska a po středečním setkání s rakouským kancléřem Christianem Kernem, českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedou slovenské vlády Robertem Ficem v Salcburku. Také s nimi jednal o připravované reformě směrnice EU, která upravuje vysílání pracovníků do jiných členských zemí.
Macron kritizuje údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, který podle něj ohrožuje pracovní místa v bohatších zemích.
Bulharsko se ke směrnici postavilo kladně. „Změny současných norem jsou potřebné,“ řekl Radev po setkání s Macronem v přímořském letovisku Varně. Při reformně unijní směrnice o vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU je podle něj ale nutný komplexní přístup, aby se našla rovnováha mezi zájmy starých i nových členů evropské osmadvacítky.