Skupina venezuelských vojáků se neúspěšně vzbouřila proti vládě

Venezuelská vláda dnes potlačila rebelii v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána vyhlásila rebelii proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Zemřel při tom nejméně jeden člověk, podle opozičního deníku El Nacional jsou oběti nejméně dvě.

Ke kasárnám na předměstí třetího největšího města země Valencie vyšly protestovat desítky lidí, které vláda rozehnala. „Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl během dne kapitán Juan Caguaripano v prohlášení na videu zveřejněném na sociálních sítích.

Se skupinou asi dvaceti ozbrojených vojáků za zády dodal, že cílem jejich vzpoury je obnovení ústavního pořádku, aby byla země zachráněna před totální destrukcí.

Místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello po zveřejnění videa oznámil, že ve Valencii došlo k „teroristickému útoku“ na kasárna. Posléze uvedl, že vzpoura „teroristů“ v Naguanagua, která tvoří s Valencií městskou aglomeraci, byla potlačena. Úřady později oznámily, že zemřel jeden člověk a druhý byl vážně zraněn. Neuvedly, zda šlo o vojáky či civilisty.

Při zásahu proti rebelii bylo zatčeno sedm lidí, několika se podařilo uprchnout. Podle venezuelských úřadů byly z kasáren ukradeny zbraně. Deník El Nacional informoval, že na silnicích do Caracasu policie zastavuje a kontroluje auta a že v metropoli jsou také kontrolovány vojenské posádky.

Rebelující kapitán chtěl v roce 2014 svrhnout Madura

Podle španělského listu El País je na kapitána Caguaripana od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura. Za tento plán, zvaný Modrý převrat, byli už odsouzeni tři generálové venezuelského letectva.

Vzpoura jednotky ve městě Naguanagua poblíž Valencie, která leží na severu země ve státě Carabobo, přichází den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.

Ortegová označila krok Ústavodárného shromáždění za převrat a odmítla svůj úřad opustit. Prokurátorka dříve patřila k zastáncům vlády, ale v posledních měsících kritizovala Madurův režim za řadu nedemokratických kroků.

Nahrávám video
Odvolání Ortegové ještě zvýšilo napětí ve Venezuele
Zdroj: ČT24

Opoziční předák López je znovu v domácím vězení

Leopoldo López
Zdroj: Andres Martinez Casares/Reuters

Venezuelské úřady vrátily během víkendu zpátky do domácího vězení Leopolda Lópeze, kterého tajná služba v úterý odvedla z jeho domu do vojenské věznice

López byl zadržen poté, co vyzýval k demonstracím proti prezidentu Madurovi v souvislosti s volbou Ústavodárného shromáždění. Porušil tím podle soudu podmínky domácího vězení.

Zadržení Lópeze vyvolalo mezinárodní nesouhlas. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Maduro je osobně odpovědný za zdraví a bezpečnost disidenta, kterému někteří přezdívají „latinskoamerický Mandela“.

Lópeze předloni odsoudili ke 13 letům vězení za údajné podněcování k násilí a protivládní spiknutí kvůli demonstracím z roku 2014. Trest si odpykával ve vojenské věznici, z níž byl ze zdravotních důvodů 8. července propuštěn do domácího vězení

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...