Tři roky mrtvý Magnitskij před soudem: Rusko chce udělat v kauze jasno

Moskva – Senát moskevského soudu začal dnes projednávat ostře sledovanou kauzu auditora Sergeje Magnitského. Případ nebyl odložen, třebaže jeho hlavní obviněný je tři roky po smrti. Právník Magnitskij byl v roce 2008 uvězněn za údajné daňové úniky ve výši 522 milionů rublů (asi 335 milionů Kč), kterých se měl dopustit spolu s americkým podnikatelem Williamem Browderem, šéfem investičního fondu Hermitage Capital.

Ke kontroverznímu rozhodnutí stíhat mrtvého se podle oficiálních prohlášení ruská justice odhodlala proto, aby do případu sledovaného v Rusku i daleko za jeho hranicemi vnesla definitivně jasno. Mrtvého Magnitského a v Británii žijícího Browdera dnes před soudem zastupovali státem přidělení obhájci. Prvním jejich úkonem byla žádost o odvolání žalobce kvůli zaujatosti, kterou soudce Igor Alisov zamítl. Případ Magnitského má šedesát svazků a jeho ozvěnou se kromě protestů domácích i zahraničních stal nový protiruský zákon amerického Kongresu.

Obhájci dnes vyzvali soud, aby přerušil jednání a vyžádal si stanovisko ruského ústavního soudu. Ten by měl posoudit, zda je vůbec přípustné vést soudní při i po smrti obviněného. Soudce Alisov návrh zamítl. Ruský ústavní soud se touto otázkou zabýval už v roce 2011 a rozhodl, že posmrtné pře jsou možné; v opačném případě by prý pozůstalí ztratili možnost očistit jméno obviněných nebožtíků. V případě Magnitského ovšem soud pokračuje v projednávání kauzy i přesto, že si to pozůstalí výslovně nepřejí.

Pozornost v kauze Magnitského vyvolává zejména fakt, že krátce po svém zatčení auditor nařkl vysoce postavené státní úředníky z obřího podvodu na státním rozpočtu, z něhož prý ukradli 5,4 miliardy rublů (asi 3,4 miliardy korun). V listopadu 2009 ale Magnitskému podle oficiální verze selhalo srdce v důsledku chronické cukrovky a žloutenky. Přátelé Magnitského jsou přesvědčeni, že ho dozorci ubili. Podle obhájců lidských práv měl na těle stopy po mučení.

Magnitského jméno se během několika let stalo synonymem korupce a soudní zvůle v Rusku. Dostalo se koncem loňského roku i do názvu amerického zákona, který vystavuje sankcím několik desítek ruských státních úředníků a soudců odpovědných za porušování lidských práv. Magnitského zákon zatížil rusko-americké vztahy a zbrzdil jejich „restart“, který se měl stát jedním z pilířů zahraniční politiky prezidenta Baracka Obamy.

Z nevyjasněné smrti Magnitského nebyl nikdo obviněn, ruská prokuratura v minulých dnech případ odložila. Vyšetřovatelé dnes upřesnili, že podíl na úmrtí nemocného auditora má vězeňská lékařka Larisa Litvinovová. Stíhána ale být nemůže, protože kauza je promlčená.

Vyšetřovatelé dnes ještě před zahájením soudu vydali prohlášení, podle něhož stíhání daňových deliktů Magnitského a jeho tvrzení o rozsáhlých podvodech v ruském justičním systému nemají žádnou souvislost. Podle vyšetřovatelů pro jeho „útoky“ nejsou žádné důkazy a jejich souvislost se stíháním samotného auditora se neprokázala. „Místo toho, aby ukázali na viníky, kteří zavinili smrt Magnitského, tu předvádějí takovou šaškárnu,“ komentovala soud předsedkyně ruského Helsinského výboru Ljudmila Aleksejevová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 33 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...