Tři roky mrtvý Magnitskij před soudem: Rusko chce udělat v kauze jasno

Moskva – Senát moskevského soudu začal dnes projednávat ostře sledovanou kauzu auditora Sergeje Magnitského. Případ nebyl odložen, třebaže jeho hlavní obviněný je tři roky po smrti. Právník Magnitskij byl v roce 2008 uvězněn za údajné daňové úniky ve výši 522 milionů rublů (asi 335 milionů Kč), kterých se měl dopustit spolu s americkým podnikatelem Williamem Browderem, šéfem investičního fondu Hermitage Capital.

Ke kontroverznímu rozhodnutí stíhat mrtvého se podle oficiálních prohlášení ruská justice odhodlala proto, aby do případu sledovaného v Rusku i daleko za jeho hranicemi vnesla definitivně jasno. Mrtvého Magnitského a v Británii žijícího Browdera dnes před soudem zastupovali státem přidělení obhájci. Prvním jejich úkonem byla žádost o odvolání žalobce kvůli zaujatosti, kterou soudce Igor Alisov zamítl. Případ Magnitského má šedesát svazků a jeho ozvěnou se kromě protestů domácích i zahraničních stal nový protiruský zákon amerického Kongresu.

Obhájci dnes vyzvali soud, aby přerušil jednání a vyžádal si stanovisko ruského ústavního soudu. Ten by měl posoudit, zda je vůbec přípustné vést soudní při i po smrti obviněného. Soudce Alisov návrh zamítl. Ruský ústavní soud se touto otázkou zabýval už v roce 2011 a rozhodl, že posmrtné pře jsou možné; v opačném případě by prý pozůstalí ztratili možnost očistit jméno obviněných nebožtíků. V případě Magnitského ovšem soud pokračuje v projednávání kauzy i přesto, že si to pozůstalí výslovně nepřejí.

Pozornost v kauze Magnitského vyvolává zejména fakt, že krátce po svém zatčení auditor nařkl vysoce postavené státní úředníky z obřího podvodu na státním rozpočtu, z něhož prý ukradli 5,4 miliardy rublů (asi 3,4 miliardy korun). V listopadu 2009 ale Magnitskému podle oficiální verze selhalo srdce v důsledku chronické cukrovky a žloutenky. Přátelé Magnitského jsou přesvědčeni, že ho dozorci ubili. Podle obhájců lidských práv měl na těle stopy po mučení.

Magnitského jméno se během několika let stalo synonymem korupce a soudní zvůle v Rusku. Dostalo se koncem loňského roku i do názvu amerického zákona, který vystavuje sankcím několik desítek ruských státních úředníků a soudců odpovědných za porušování lidských práv. Magnitského zákon zatížil rusko-americké vztahy a zbrzdil jejich „restart“, který se měl stát jedním z pilířů zahraniční politiky prezidenta Baracka Obamy.

Z nevyjasněné smrti Magnitského nebyl nikdo obviněn, ruská prokuratura v minulých dnech případ odložila. Vyšetřovatelé dnes upřesnili, že podíl na úmrtí nemocného auditora má vězeňská lékařka Larisa Litvinovová. Stíhána ale být nemůže, protože kauza je promlčená.

Vyšetřovatelé dnes ještě před zahájením soudu vydali prohlášení, podle něhož stíhání daňových deliktů Magnitského a jeho tvrzení o rozsáhlých podvodech v ruském justičním systému nemají žádnou souvislost. Podle vyšetřovatelů pro jeho „útoky“ nejsou žádné důkazy a jejich souvislost se stíháním samotného auditora se neprokázala. „Místo toho, aby ukázali na viníky, kteří zavinili smrt Magnitského, tu předvádějí takovou šaškárnu,“ komentovala soud předsedkyně ruského Helsinského výboru Ljudmila Aleksejevová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...