Mexiko chce vymýtit džungli před tabulí

Mexiko – Mexiko se možná po 70 letech dozví, kolik je v zemi vlastně žáků, škol a učitelů. Chaotický a nepřehledný systém, v němž se také mohla učitelská místa prodávat či dědit, má napravit nejrozsáhlejší reforma školství v Mexiku za posledních sedm desetiletí. Reformu v pondělí schválil prezident Enrique Peña Nieto. Svaz učitelů se nicméně obává, že novela zákona povede k masivnímu propouštění, a Mexiko tak nyní ochromuje celonárodní stávka vyučujících.

Na výuku a osnovy bude poprvé v historii Mexika dohlížet nezávislý orgán federální vlády, který bude také učitele a školy hodnotit. Doposud přístup k profesi kontroloval jedenapůlmilionový Národní svaz zaměstnanců ve školství, který učitelská místa mnohdy nepřiděloval na základě odbornosti.

Vzhledem k tomu, že do nynějška vzdělávací systém ovládal učitelský svaz, nikdo v Mexiku nemá potuchy o tom, kolik je v zemi škol, vyučujících či žáků. Předpokládá se, že na výplatních listinách jsou tisíce imaginárních učitelů. V roce 2010 kupříkladu vyšel najevo případ, kdy byl mezi nimi i šéf významného drogového kartelu ve státě Michoacán, přestože uplynulých deset let nevkročil do školní třídy. Vedoucí svazu učitelů Elba Esther Gordillová, která stojí v čele této organizace již 23 let, je kritiky obviňována z korupce, zneužívání fondů organizace a dokonce i z vraždy.

Na základě reformy se mají učitelé přijímat a povyšovat pouze s ohledem na svou odbornost. Poprvé bude také provedeno jejich sčítání. „Profesionální hodnoty musí být jediným kritériem při přijímání učitelů, jejich zaměstnávání a povyšování do funkce ředitelů či inspektorů,“ prohlásil prezident Nieto.

Reformu před prezidentským podpisem schválil parlament a většina zákonodárných sborů jednotlivých států. Jejím dalším cílem je zvýšit poměr žáků, kteří dokončí druhý stupeň základní školy, na 80 procent a těch, kteří dostudují střední školu, na 40 procent. Na 40 000 mexických školách se má také prodloužit vyučování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 6 hhodinami
Načítání...