Spojené státy můžou začít uplatňovat Trumpův protiimigrační dekret

2 minuty
Začíná platit Trumpův protiimigrační dekret
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech začíná v okleštěné podobě platit březnový protiimigrační dekret prezidenta Donalda Trumpa. Jeho částečné uvedení do praxe umožnil v pondělí nejvyšší soud, i když nejde o jeho konečné rozhodnutí. Omezení pro cesty do Spojených států se nevztahuje na lidi, kteří mají v Americe blízké příbuzné nebo tam studují či pracují.

Podle nových pokynů zaslaných americkým velvyslanectvím a konzulátům ve středu musejí žadatelé o vízum z šesti dotyčných zemí - tedy z Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska - prokázat, že už mají v USA rodiče, manžele, nezletilé či dospělé dítě, zetě nebo snachu či sourozence.

Na prarodiče, vnoučata, tety a strýce, neteře a synovce, bratrance a sestřenice, švagry a švagrové, zasnoubené osoby a další vzdálenější příbuzné se už jako na blízkou rodinu nepohlíží.

Kritéria stanovená Bílým domem uvádějí, že příbuzenské, pracovní či studijní vazby, které jsou podmínkou pro získání víza, musí být skutečné, doložitelné a vytvořené řádným způsobem, takže nesmí vzniknout jen za účelem obejít protiimigrační dekret.

Pokud ovšem občané Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska již mají americké vízum, mohou do USA nadále bez problémů cestovat. To se týká i těch občanů dotčených zemí, kteří vlastní cestovní doklady třetích států. Pokud pro vstup do USA použijí pas nepostižené země, zpřísněné podmínky se na ně nevztahují.

Pokud jde o uprchlíky, nejvyšší soud umožnil Trumpově administrativě zakázat žadatelům o azyl na 120 dní vstup do USA. Trump navíc po lednovém nástupu do funkce stanovil strop přijímání běženců, který pro nynější fiskální rok, který skončí v září, činí 50 tisíc lidí. Americké ministerstvo zahraničí podle BBC uvedlo, že kvóta bude naplněna do dvou týdnů. 

Trump považuje dekret za opatření, které přispěje k bezpečnosti USA. Výnos, který se v původní podobě týkal také Iráku, poprvé vydal v lednu. Než jej kvůli diskriminaci zablokovaly soudy, vyvolal Trumpův krok zmatky na letištích.

Protest na jednom z bostonských letišť
Zdroj: Reuters
  • 27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
  • 28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv.
  • 30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC).
  • 31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem.
  • 1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján.
  • 3. února - Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Franciscu ale 9. února žádost zamítl.
  • 6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Baracka Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.
  • 6. března - Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udává, že držitelům víz a trvalého pobytu v USA se zákaz týkat nebude.
  • 9. března - Havaj jako první stát zažalovala nový dekret. Ke stížnosti se připojily také státy Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon.
  • 10. března - Nový dekret utrpěl první právní neúspěch, když federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že jej nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl.
  • 15. března - Federální soud na Havaji pozastavil platnost nového dekretu. O den později pozastavil platnost dekretu i soudce z Marylandu.
  • 25. května - Odvolací soud ve státě Virginie potvrdil pozastavení platnosti dekretu. Později stejným způsobem rozhodl kalifornský odvolací soud.
  • 2. června - Trump se kvůli svému dekretu obrátil na nejvyšší soud USA.
  • 26. června - Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat Trumpův dekret. Pře odpůrců dekretu s vládou ale neskončila a poté, co soudy nižších stupňů prezidentovo nařízení zablokovaly, se nejvyšší soud bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim.

Loni do USA z vybraných zemí podle ministerstva zahraniční přijelo přes 110 tisíc turistů. Právník z imigračního oddělení Matthew Kolken řekl, že lidem z těchto zemí se obecně málokdy vydávají víza, protože obtížně dokazují, že se vrátí do podmínek občanského konfliktu ve své zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...