
Čipy implantované do těla. Jaká jsou jejich pro a proti?
Stephan Ray
„Cokoliv, co nám zjednoduší život, je zajímavé. Když můžete jet vlakem bez použití jízdenky, je to inovace. Myslím, že to státní železnici přitáhne nové zákazníky.“
„Přáli si to naši firemní zákazníci. Chceme zlepšit jejich digitální prožitek a prožitek z cestování,“ vysvětluje Stephan Ray, zaměstnanec Švédských státních drah SJ.
Švédské dráhy se chlubí, že jsou první dopravce na světě, který to umožňuje. Zatím jen držitelům zákaznických karet Prio. Všichni průvodčí ale mají potřebnou aplikaci ve čtečkách kódů jízdenek. Čip technologie NFC čtečce předá zákaznické číslo. Ta už sama v systému vyhledá, zda je jízdenka uhrazená. Zákazník tak do čipu žádná data nahrávat nemusí.
Čipy v hodinkách nebo prstenu
Užívání čipů se přesto šíří pomalu. Mít čip pod kůží, jakkoliv užitečný, je navíc pro mnoho lidí nepřijatelné. Není to ale nevyhnutelná budoucnost, i švédské dráhy počítají s alternativami.
„Možná to nebudete mít v ruce, může to být v hodinkách nebo v prstenu nebo v něčem jiném. Dá se to vyřešit jinak,“ dodává za SJ Lina Edströmová.
„Když pořád zapomínáte klíče, když si zapomínáte vytisknout jízdenku, nebo vám v jednom kuse dochází baterie v telefonu, takže je vaše jízdenka nedostupná, tak potom tohle všechno možná opravdu za to riziko nebo nepříjemnost stojí,“ tvrdí mikrobiolog Ben Libberton, sám majitel čipu.
Nejde ale jen o nepříjemnost. Skeptici mluví o nebezpečí: o narušení soukromí, krádežích dat, sledování. Ne nadarmo implantování čipu spadá do technik označovaných jako Biohacking… Nikdo nechce být hacknutý, zneužitý nebo sledovaný, ani první uživatelé.
Švédské železnice fungují od roku 1856. Století páry nechaly daleko za sebou a vrhají se vstříc kybernetické budoucnosti. Teď už jen najít tu správnou míru, aby svým cestujícím neujely.