Magazín Wired: Útok vyděračského viru je amatérský a plný chyb

Zatímco některé firmy zabývající se kybernetickou bezpečností poukazují na severokorejské stopy nedávného útoku vyděračského programu WannaCry, americký magazín Wired si všímá amatérismu, kterého se podle něj strůjci škodlivého softwaru dopustili. Jednak zatím zasažení uživatelé zaplatili na výkupném jen malou částku, navíc hackeři zvolili platbu v bitcoinech – podle odborníků to umožní velmi snadné vystopování.

Virus WannaCry infikoval odhadem 300 tisíc počítačů ve 150 zemích světa. Rozsah nákazy, kvůli které se zhroutily například systémy britského zdravotnictví či síťová infrastruktura německých drah DB, se sice může zdát mimořádný, ale zpeněžení útoku je podle Wired spíše bídné a srovnatelné dokonce jen s malými údery virů žádajících výkupné.

Podle Bílého domu zatím zasažení uživatelé na výkupném celkem zaplatili necelých 70 000 dolarů (1,7 milionu korun). „Z hlediska vyděračského plánu je to katastrofální selhání,“ citoval magazín Wired Craiga Williamse z divize pro kybernetickou bezpečnost Talos společnosti Cisco.

„Velké škody, obrovská publicita a obrovská pozornost bezpečnostních orgánů, a přitom (útok) přinesl velmi nízký zisk, jako mají střední či úplně malé vyděračské kampaně,“ dodal Williams.

Nahrávám video

Pro platbu v bitcoinech jen čtyři adresy

Hackeři navíc zvolili velmi nerozumný postup převodu kryptoměny bitcoin, ve které žádali výkupné, což expertům umožní snadné vystopování zisku útočníků. Odborník Matthew Hickey z londýnské bezpečnostní firmy Hacker House už během víkendu zjistil, že škodlivý program nemá automatickou platební identifikaci každé oběti zvlášť. Místo vytvoření jedinečné bitcoinové adresy pro každý napadený počítač tak vir nabízí jen jednu ze čtyř předem daných platebních adres.

Výše zmíněný postup usnadňuje napadeným automatizovanou záchranu dat a naopak kriminálníkům komplikuje identifikaci počítače, jehož uživatel výkupné zaplatil. „Je to skutečně ruční práce, někdo to musí potvrdit a poslat klíč,“ vysvětlil Hickey.

Mladík z Británie „náhodou“ zastavil šíření viru

Za další prvek fušerství označil Wired existenci jakéhosi generálního vypínače, kterým bylo možné šíření viru zastavit. Britský bezpečnostní výzkumník, který vystupuje na Twitteru pod účtem @malwaretechblog, tuto slabinu obratem odhalil. Zjistil totiž, že program se neustále snaží spojit s jistou adresou, která navíc byla volná, takže tuto doménu zakoupil, protože byl zvědavý, co se poté stane. Nakonec se ukázalo, že WannaCry při kontaktování zmíněné domény své šíření zastaví.

Výzkumník teď ale opakuje, že program zablokoval „jen náhodou“, a varuje, že nová generace programu by proti takto snadnému zastavení mohla být imunní.

  • Ransomware je druh škodlivého softwaru, který omezuje nebo zakazuje uživateli přístup k počítači nebo souborům. Za obnovení přístupu požaduje výkupné (anglicky ransom), zpravidla v digitálních měnách (často bitcoinech), aby se zamezilo možnosti vysledovat platbu. Weby o této formě útoků nedoporučují výkupné platit, protože neexistuje jistota, že uživatel počítače opravdu dostane kód k jeho odblokování.
  • Škodlivý software WannaCry nebo WanaCrypt0r 2.0, zasáhl více než 300 tisíc počítačů ve 150 zemích a žádal zaplacení výkupného ve 20 jazycích. Mezi napadené země patří zejména Velká Británie, Rusko, Ukrajina, Indie, Čína, Itálie, Egypt nebo Španělsko. Potíže se týkají systémů využívajících operační systém Windows.
  • První známý ransomware byl objeven v roce 1989 pod názvem „AIDS trojan“. Autorem byl Joseph Popp, jehož software prohlašoval, že určitému softwaru v počítači vypršela licence, zašifroval soubory na disku a vyžadoval po uživateli platbu ve výši 189 dolarů firmě PC Cyborg Corporation za odemknutí systému. Popp byl následně prohlášen za duševně chorého, aby nemusel stanout před soudem. Slíbil příspěvky, které vydělal svým malwarem, na podporu výzkumu AIDS.
  • Podobný malware, který se ve světě poprvé objevil již v roce 1989, zasáhl též již několikrát ČR. Například koncem roku 2013 varovala policie před šířením viru, který vyhrožoval zablokováním počítače, pokud lidé nezaplatí výkupné 2 tisíce až 10 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 7 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled