Mun se chce potkat s Kimem. Nový jihokorejský prezident volí dialog s KLDR

10 minut
Mun Če-in chce vstřícnější vztah s KLDR
Zdroj: ČT24

Nový jihokorejský prezident Mun Če-in složil slavnostní přísahu a oficiálně se tak ujal své funkce. V proslovu následně uvedl, že je ochoten za určitých podmínek navštívit Severní Koreu a hovořit s jejím vůdcem Kim Čong-unem. Syn severokorejských uprchlíků je dokonce nakloněn i ekonomické pomoci diktátorskému režimu dynastie Kimů. Jednat chce rovněž s Čínou a Spojenými státy o kontroverzním americkém protiraketovém štítu THAAD.

„Chci zajistit mír v celé severovýchodní Asii.“ Právě s tímto heslem a slibem lepších vztahů s Čínou a Severní Koreou získal Mun Če-in v prezidentských volbách přes 41 procent hlasů. Prezident nejlidnatější země světa Si Ťin-pching již do Soulu zaslal své blahopřání.

První vstřícné gesto směrem k Číně je na spadnutí. Minulý týden byl v zemi k čínské nelibosti a za protestů části jihokorejského obyvatelstva rozmístěn americký protiraketový štít. „Je nevhodné, aby rozmisťování systému THAAD vzhledem k probíhajícím událostem pokračovalo,“ nechal se slyšet Mun Če-in.

Nový prezident podle odborníka z katedry asijských studií Metropolitní univerzity Praha Michala Kolmaše sice nehodlá systém zrušit, pro jeho instalaci by však chtěl uplatnit demokratické procedury. „Znamená to, že by ho nechal schválit v parlamentu,“ uvedl Kolmaš.

Takový krok by mohl vyvolat uspokojení v Pekingu, který se systému obává, avšak zároveň by mohl nahlodat dobré vztahy s Washingtonem. Ty přitom Mun Če-in považuje za základ jihokorejské i asijské bezpečnosti, jak několikrát zdůraznil v kampani. „Všechny své kroky hodlá se Spojenými státy koordinovat co možná nejvíce,“ informoval Kolmaš.

Americký prezident Donald Trump už ve středu telefonicky poblahopřál Munovi ke zvolení a dodal, že bude s novým prezidentem spolupracovat v otázce severokorejského jaderného programu. Zároveň Mun Če-ina pozval k návštěvě Washingtonu. 

Dialog s KLDR

Podle agentury Reuters už stihl nově zvolený jihokorejský prezident hovořit s náčelníkem jihokorejského generálního štábu o vztazích se severním sousedem. V proslovu po složení přísahy uvedl, že je ochoten za určitých podmínek navštívit Severní Koreu, s níž je jeho země od korejského konfliktu z let 1950 až 1953 technicky stále ve válečném stavu.

Mun propaguje dialog s KLDR, hovořit je ochoten i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. „Na druhou stranu se snaží být dobrým spojencem Spojených států a s Donaldem Trumpem hodlá co se týče Severní Koreje koordinovat v podstatě všechno, co bude dělat,“ zopakoval Kolmaš. Připomněl, že i sám Trump nedávno prohlásil, že by se byl ochoten se severokorejským vůdcem sejít.

  • Liberál Mun Če-in podle volební komise získal v úterním hlasování 41,1 procenta hlasů. S velkým odstupem skončil na druhém místě s 24 procenty hlasů konzervativec Hong Čun-pchjo. On i centrista An Čchol-so, který získal 21,4 procenta hlasů, uznali svou porážku již v úterý.

Omezení vlivu byznysu

Munovo vítězství uzavřelo desetiletou vládu konzervativců. Ukončit by mělo také vleklou politickou krizi, která vedla k sesazení prezidentky Pak Kun-hje kvůli její roli v rozsáhlém korupčním skandálu. Exprezidentka je v současnosti ve vazbě, kde čeká na začátek soudního procesu.

Boj proti korupci byl také jedním z hlavních momentů kampaně. Podle Kolmaše se v korejském kontextu jedná o nesmírně náročný úkol, protože více než polovinu hospodářství země tvoří obří firmy, které mají velkou moc. „Jejich vazby na politiky jsou známým tajemstvím,“ prozradil Kolmaš.

Nová hlava státu si proto jako cíl vytkla vliv velkých společností omezit. „Něco s nimi udělat bude velmi složité. Zaměstnávají spoustu lidí, mají významný vliv, podílí se do jisté míry na zahraniční politice Koreje,“ vysvětlil Kolmaš a dodal, že ze strany korporací očekává odpor.

Menší podniky v západních společnostech tvoří velkou část ekonomiky. V Koreji tomu tak není. Mun Če-in navrhuje, že by se různými způsoby velké podniky zdanily. Tím pádem by měl peníze, aby vytvářel podmínky pro menší podnikatele a zároveň aby vytvářel pracovní pozice pro mladé Korejce.
Michal Kolmaš
politolog

Liberální vůdce byl manažerem předvolební prezidentské kampaně Ro Mu-hjona a po Roově zvolení v roce 2003 se stal vedoucím jeho sekretariátu. Je považován za hlavního favorita voleb.

Vystudoval práva na prestižní univerzitě v Soulu. V roce 1988 stál u zrodu korejského deníku Hankjoreh sinmun. Do politiky vstoupil Mun později, v květnu 2012 se stal členem Národního shromáždění za liberální opoziční Jednotnou demokratickou stranu (UDP). V letech 2015 až 2016 stál v čele UDP.

Mun Če-in
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...