Venezuelané zablokovali hlavní ulice Caracasu na protest proti plánu prezidenta Nicoláse Madura udržet se u moci změnou ústavního pořádku. Maduro při pondělním zasedání vlády podepsal dekret svolávající ústavodárné shromáždění, jež by mohlo přepsat základní zákon země. Opozice burcuje k odporu proti „obrovskému podvodu“ šéfa státu.
Maduro chce přepsat ústavu, Venezuelané zablokovali ulice v Caracasu
Maduro na jednání vlády neupřesnil, jakým způsobem bude shromáždění vytvořeno a kdy by se mohlo sejít. Zdůraznil nicméně, že rozhodovat budou „pracující“, a ne politické strany.
Dříve na prvomájové manifestaci šéf státu hovořil o tom, že z 500 členů shromáždění má asi 200 až 250 volit přímo dělnická třída a další části společnosti, například zdravotně postižení, zbytek má být zvolen podle územního principu.
Ústavodárné shromáždění v roce 1999 úspěšně použil Madurův předchůdce Hugo Chávez. Jeho přívrženci shromáždění skutečně ovládli, byli ale zvoleni v celostátních volbách.
Maduro hodlá svolat ústavodárné shromáždění (zdroj: ČT24)
Zablokované silnice v Caracasu
„Nechci občanskou válku,“ řekl na manifestaci Maduro. „Svolávám skutečnou ústavní moc, abychom dosáhli míru, který republika potřebuje, a porazili fašistický převrat a aby lid dosáhl klidu, harmonie a opravdového národního dialogu,“ dodal a vybídl své přívržence chystat se na „veliké vítězství“.
GALERIE
Prvomájové shromáždění na podporu vlády
Vůdce opozice Henrique Capriles vyzval národ vyjít do ulic, aby zabránil „diktátorovi Madurovi“ a jeho klice „spáchat ústavní podvod“. „Maduro chystá podfuk, aby se vyhnul všeobecným, přímým a tajným volbám, zatímco lid v ulicích požaduje respektovat ústavu. Maduro nesvolává ústavodárné shromáždění, o kterém pojednává ústava, ale maskuje probíhající státní převrat proti demokracii,“ prohlásil předseda parlamentu Julio Borges.
„Návrh prezidenta Madura ohledně ústavodárného shromáždění je státní převrat. Je to další rozchod s demokracií, který porušuje ústavu země,“ uvedl brazilský ministr zahraničí Aloysio Nunes.
Horizont ČT24: Venezuela odejde z Organizace amerických států (zdroj: ČT24)
Demonstrace pokračovaly i v pondělí: v Caracasu pořádkové síly použily slzný plyn, zatímco demonstranti odpovídali házením kamení a dav skandoval „Svobodu, svobodu!“. Potyčky si podle radnice vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, z nichž tři byli postřeleni.
Průzkumy naznačují, že Maduro a jeho socialisté by prohráli jak letošní regionální volby, tak volby hlavy státu, které by se měly konat příští rok. V reakci na Madurův záměr začali Caracasané od rána blokovat hlavní ulice kusy betonu, železným šrotem a zapálenými hranicemi nejrůznějšího odpadu. Podobné protestní akce se přitom rozběhly i v dalších částech země.
Protesty trvají od „vyšachování“ parlamentu
Venezuelou několik týdnů otřásají rozsáhlé demonstrace, které vypukly poté, co se nejvyšší soud na konci března rozhodl převzít pravomoci parlamentu, který kontroluje opozice.
Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují, neboť podobné kroky blokující práci poslanců činí nejvyšší soud už více než rok, tedy od té doby, co opozice získala většinu v zastupitelském sboru.
GALERIE
Protesty ve Venezuele
Při demonstracích zahynuly už více než tři desítky lidí, asi 500 osob utrpělo zranění. Jde o nejhorší nepokoje od roku 2014. Tehdy při několikaměsíčních protestech proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.
Prezident viní opozici z podněcování násilí a chaosu. „Ve Venezuele je mír, a tak tomu bude i do budoucna. K násilnickým skupinám mám to, že si je zákon najde. Některé si už dokonce našel,“ poznamenal prezident.
Maduro čelí problémům i kvůli těžké ekonomické krizi v zemi. Venezuela totiž spoléhá na vývoz ropy, jejíž ceny jsou nyní mnohem nižší, než byly do poloviny roku 2014. Země se potýká rovněž s rekordní inflací, která by mohla dosáhnout letos 720 procent, ale i nedostatkem zboží v obchodech. Lidem chybí léky a základní potraviny.
Opozice to označuje za výsledek rozhazovačné politiky socialistických vlád. Ty jsou u moci od doby dlouholetého vůdce Huga Cháveze, kterého po smrti Maduro v roce 2013 u moci nahradil.
Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvázly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.
Venezuelské protesty mají další oběti (zdroj: ČT24)