Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana, který masakr opakovaně označuje za genocidu a nejnověji ho charakterizoval jako jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Česká diplomacie Turky ujistila, že usnesení Sněmovny není právně závazné a zahraniční politika je odpovědností vlády.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek řekl, že vládní pozice se nemění i když on názor Parlamentu respektuje. „Je důležité, aby na tuto událost byly schopny nahlédnout obě strany, kterých se týká společně. Tak, jako my jsme se v naší historii snažili například udělat česko-německou deklaraci a najít společný pohled na události, které jsou pro nás strašné,“ uvedl ministr, který se v pátek na Maltě v rámci neformálního jednání šéfů diplomacií EU sejde s tureckými představiteli.
„Turecké straně jsme sdělili, že vnímáme jejich citlivost k tomuto tématu (zároveň jsme vysvětlili i kontext, ve kterém bylo usnesení přijato) a ujistili jsme ji, že pozice vlády ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR k otázce těchto tragických událostí se nezměnila, tj., že hodnocení těchto tragických událostí by se měli ujmout nezávislí historikové,“ řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová.
Praze i Ankaře záleží na rozvoji dobrých vztahů
Stanovisko Turecka sdělila českému velvyslanci Pavlu Kafkovi ředitelka pro bezpečnostní otázky tureckého ministerstva zahraničí. Záležitost řešili také náměstek ministerstva a turecký velvyslanec. „Z turecké i české strany zaznělo, že oběma záleží na rozvoji existujících dobrých bilaterálních vztahů. Turecká strana poděkovala za stanovisko českého MZV a uvedla, že ČR je považována za stát, se kterým má Turecko dlouhodobě dobré vztahy,“ shrnula výsledky schůzek Valentová.
Na schůzkách také zaznělo, že usnesení Sněmovny není právně závazné a platí, že za formulaci české zahraniční politiky nese odpovědnost vláda. Černínský palác dodal, že usnesení vzal na vědomí. Valentová doplnila, že stížnost Turecka nebyla podána oficiální nótou.
Turci kritizovali české poslance i prezidenta
„Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ze dne 25. dubna 2017. Jsme také zklamáni dopisem prezidenta Zemana ze dne 24. dubna 2017 adresovaným arménské diaspoře ve své zemi s ohledem na události z roku 1915, neboť obsahuje vážné nesrovnalosti,“ uvedla turecká diplomacie ve svém prohlášení datovaném 26. dubnem.
„Naše reakce na tyto politické akce, které jsou v otevřeném rozporu s historickými skutečnostmi a základními právními principy, byla předána velvyslanci České republiky v Ankaře,“ dodalo turecké ministerstvo zahraničí.
O českém prezidentovi tvrdí, že „je v rozporu se svými vlastními slovy, když politicky hodnotí události z roku 1915“.
Zeman ve svém dopise adresovaném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi mimo jiné napsal: „Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.“ Masové vraždy Arménů označil Zeman za „jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem“.
Česká Poslanecká sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.
Naopak Arménie přijetí rezoluce i Zemanův dopis přivítala. „Rezoluce Poslanecké sněmovny, spolu s prohlášeními prezidenta Miloše Zemana odsuzujícími genocidu Arménů, je cenným příspěvkem České republiky ke vznešenému úkolu odvrácení genocidy a zločinů proti lidskosti,“ konstatuje se v prohlášení arménského ministra.
Vyvražďování Arménů v Osmanské říši padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Ankara označení masakrů za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Turecka ale nešlo o záměrnou akci Osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci. Označení událostí z roku 1915 za genocidu je v Turecku trestné.
