V boji o kandidaturu na francouzského prezidenta prošel za levici oběma koly hladce. Hlavního favorita vládních socialistů expremiéra Manuela Vallse dokonce ve finále porazil s velkým náskokem. V konečném boji o křeslo v Elysejském paláci to už ovšem Benoit Hamon tak lehké mít nebude.
Zaručený příjem i daň z robotů. Hamon je nadějí socialistů, která se Elysejím vzdaluje
Plat pro každého Francouze. I bez práce
Jeho program, který kritici považují v klíčových bodech za odtržený od reality, nemá velkou podporu. Průzkumy nedávají Hamonovi šance ani na postup do druhého kola.
Stěžejním slibem je odhodlání prosadit v zemi minimální zaručený příjem všem Francouzům po vzoru Finska a Kanady, kde tento systém testují. Hamon navrhuje dávat lidem 750 eur měsíčně (více než 20 tisíc korun). Nejprve by jej měli získat všichni nezaměstnaní a mladí lidé od 18 do 25 let a později by se opatření vztahovalo na všechny bez rozdílu. Podle kritiků je tento plán příliš nákladný a může mít negativní dopady.
Hamon má ovšem jasnou představu, kde na zaručený příjem sehnat peníze. Jedním ze způsobů je další plánované opatření – takzvaná daň z robotů. Tam, kde zaměstnance v dělnické profesi nahradí robot, bude muset zaměstnavatel odvést daň z uměle vypočítaného platu robota.
Kampaň Benoita Hamona
Z velké části by podle serveru Politico měl náklady na zaručený příjem pokrýt také prodej konopí, které chce Hamon legalizovat. Zbytek peněz by mělo zajistit zvýšení daní, ale pouze u lidí s nejvyššími příjmy. V lednu Hamon pro stanici rádia Europe 1 řekl, že tato opatření sice nemohou být zavedena ze dne na den, ale jsou realistická.
Hamonovy další cíle:
Hamon rovněž navrhuje vymazat dluh nejzadluženějších členských zemí EU (například Řecka a Itálie).
Chtěl by omezit pracovní dobu – současný 35hodinový pracovní týden chce zkrátit o tři hodiny. Firmám, které zavedou čtyřdenní pracovní týden nebo svým zaměstnancům poskytnou studijní volno či zkrácený úvazek, slibuje finanční pobídky. Syndrom vyhoření by zavedl jako nemoc z povolání.
Hodlá přijmout 40 tisíc učitelů a zvýšit jim platy. Každý rok by učitelé měli projít školením. A v jeho programu se objevuje také zákaz nebezpečných pesticidů a endokrinních disruptorů (látek, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému).
„Mladí profesionálové“ chtějí změnu
Podle mluvčího Hamonovy kampaně Alexise Bachelayho se na předvolebních akcích objevují převážně mladí lidé. „Cítíme, že Hamonovy projevy ke kvalitě života, práci, ekologii, se nejvíce dotýkají mladých lidí, zejména těch, kteří teprve budou vstupovat na trh práce,“ uvedl Bachelay.
Podle Politica ale průzkum ukázal, že Hamon je mezi lidmi ve věku 18 až 24 let méně populární než třeba jeho stranický kolega a bývalý premiér Manuel Valls, kterého Hamon porazil v levicových primárkách.
Překvapivě velkou základnu voličů ale může Hamon podle serveru hledat mezi lidmi ve věku 35 až 49 let, takzvanými „mladými profesionály“, kteří chtějí změnu.
Benoit Hamon pózuje se svými fanoušky během kampaně
- Benoit Hamon se narodil 26. června 1967 v Saint Renan a vyrostl v Brestu. Studoval historii na tamní Bretaňské univerzitě. V politice se angažuje od devatenácti let, v letech 1993–1995 stál v čele Hnutí mladých socialistů.
- V letech 2004–2009 byl poslancem Evropského parlamentu. Popularitu si později získal jako vůdce levého křídla strany, které stojí proti tehdejšímu premiérovi Manuelu Vallsovi.
- Od května 2012 pracoval dva roky jako státní tajemník pro sociální ekonomiku na ministerstvu financí a zahraničního obchodu ve vládě Francoise Hollanda.
- Od dubna do srpna 2014 byl ministrem školství, z vlády odešel na protest proti opatřením Manuela Vallse na podporu podnikání. Od roku 2015 je radním regionu Île-de-France.
Jaké má šance na výhru?
Benoit Hamon nemá velké naděje na prezidentské křeslo. S šancemi postoupit do druhého kola volby je podle posledních průzkumů až na pátém místě. V prvním kole mu aktuální průzkumy věští osm procent hlasů.
Výrazně tedy zaostává za poměrně vyrovnanou čtyřkou favoritů. Nepomohla mu ani březnová předvolební debata pěti kandidátů, mezi kterými vyšel nejhůře. V téměř tři a půl hodiny trvající debatě byl přesvědčivý jen podle 11 procent respondentů.
Kvůli jeho slabým preferencím a přílišným levicovým názorům jej opustili důležití představitelé Socialistické strany.
Na nízkých preferencích se ovšem zřejmě podepsala i samotná nepopulárnost socialistů, kteří jsou v současnosti nejsilnější stranou v parlamentu. Hamon se přitom poté, co v roce 2014 odešel z vlády, zařadil podle serveru Politico do žebříčku čtyřicítky rebelů z řad socialistů, kteří hlasovali proti všemu, co vláda navrhovala na příští dva roky.
Francouzské prezidentské volby
V průzkumech před prvním kolem prezidentské volby v současnosti vede kandidát nové centristické strany Vpřed! Emanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová – oba s podporou 22 procent potenciálních voličů. Na třetí místo se vrátil kandidát Republikánů Francois Fillon s 21 procenty, kterého dočasně o tuto příčku připravil představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Tomu nyní nejnovější sondáž agentury Opinioway připisuje 18 procent.
První kolo voleb se bude konat 23. dubna a rozhodující druhé kolo se uskuteční 7. května.
