Němci ztrácí zájem o archiv Stasi, nahlédnout do složek chce stále méně lidí

Zájem o nahlédnutí do archivu Stasi klesá (zdroj: ČT24)

Německý úřad pro dokumentaci činnosti Stasi chce lidem trvale nechat možnost nahlédnout do složek, které na ně tajná policie komunistického režimu vedla. Německo v současnosti řeší, jak instituci reformovat, aby dál plnila svou úlohu. Počet žádostí o nahlédnutí do složek je nejnižší od jejího vzniku. Loni o něj požádalo necelých 50 tisíc lidí. O pětinu méně než o rok dříve.

Archiv Stasi v Berlíně odhaluje důslednost, s jakou komunistický režim sledoval každý detail života. Kromě hodin odposlechů a videozáznamů uchovává třeba i zabavené pohledy, které nikdy nedošly adresátům.

V kartotékách jsou desítky milionů složek. I když počet žádostí o nahlédnutí do nich klesá, úřad chce tuto možnost udržet.

Archiv by měl projít proměnou, o její podobě se rozhodne po volbách

V rámci debaty o budoucnosti archivu Stasi se neřeší jen to, jak fyzicky zachovat obrovské množství dokumentů, ale jak efektivně vzdělávat a informovat o tom, jak funguje policejní stát, který sleduje všechny aspekty života a trestá jakoukoli formu odporu.

„Výzva pro budoucnost je zasloužit se o spravedlnost pro oběti diktatury a současně postavit most směrem k nové generaci. To znamená, že společnosti musíme dát k dispozici moderní archiv,“ uvedl ředitel úřadu pro dokumentaci činnosti Stasi Roland Jahn.

  • Ministerium für Staatssicherheit (česky: Ministerstvo státní bezpečnosti), známá spíše jako Stasi, byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky.
  • Stasi byla široce uznávána jako jedna z nejefektivnějších výzvědných organizací na světě.
  • Dlouholetým šéfem Stasi byl Erich Mielke, který byl podobně jako Erich Honecker v říjnu 1989 odstraněn z vedení SED (Jednotná socialistická strana Německa) a vyloučen ze strany. V 90. letech byl Mielke za své zločiny souzen, odsouzen byl však za vraždu, jíž se dopustil v roce 1931.
  • V roce 1992 byl vytvořen úřad zajišťující přístup k dokumentům vedených Stasi, označovaný také jako Gauckův úřad. Podle smlouvy o znovusjednocení Německa je spolupráce se Stasi považována za důvod k výpovědi ze zaměstnání ve veřejných službách.
  • V rámci Stasi působil i legendární šéf východoněmecké špionáže Markus Wolf.

Možnost nahlédnout do archivu jako jedna z prvních využila před 25 lety bývalá disidentka Ulrike Poppeová. Věděla, že ji Stasi sleduje. „Když přede mě a mého manžela položili 40 šanonů, tak přece jen bylo překvapení, že toho materiálu bylo tolik,“ uvedla Poppeová. Nepřekvapilo ji jen množství dokumentů, ale i autoři z řad jejích přátel.

Do archivu se chystá znovu, chce vědět, jak činností v disentu ovlivnila život svého nedávno zesnulého otce. „Byl velmi zdrženlivý, zřejmě mi všechno neřekl o tom, co všechno musel vytrpět a do jakých situací se dostal,“ popisuje Poppeová.

Současná německá vláda už měla na stole návrh reformy úřadu pro dokumentaci Stasi. Kvůli vlně odporu ale plán uložila k ledu. O budoucí podobě instituce se tak rozhodne až po letošních volbách.

Vydáno pod