Návrh rozdělit Evropu na rychlejší a pomalejší odmítli Poláci, Maďaři, Češi i Slováci

Německo a Francie vyzvaly členské státy, aby souhlasily s koncepcí takzvané vícerychlostní EU. Podle agentury AFP však východoevropské země tento koncept odmítají. Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska důležitou součástí nadcházejícího summitu v Římě. Schůzka se má konat 25. března.

Podle agentury AFP se východoevropské státy obávají, že by se po zavedení konceptu vícerychlostní Evropy staly druhořadými členy Unie.

„Principem je, že jsme jednotní, ale jednotní v různorodosti,“ obhajovala koncept německá kancléřka Angela Merkelová. „Musíme umožnit, aby někteří postupovali rychleji. Ukázalo se totiž, že Unie není s to přijímat rozhodnutí ve vhodnou dobu,“ dodal francouzský prezident Francois Hollande.

Vícerychlostní Evropa se Visegrádu nelíbí

Beata Szydlová
Zdroj: Reuters

Nejdůrazněji se vůči této myšlence postavilo Polsko. „Nikdy nepřistoupíme na jednání o nějaké vícerychlostní Evropě. EU musí být s to se reformovat. Kromě politické unie také potřebuje ústavní unii. Nepřipustíme žádnou akci, která by zpochybnila integritu společného trhu, schengenské zóny a samotné EU,“ zdůraznila premiérka Beata Szydlová.

Také maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil proti koncepci vícerychlostní EU.„Dvojrychlostní Evropa by neměla být. Není žádná prvořadá a druhořadá Evropa, není žádné jádro a periferie. Vnímáme velmi neblaze pojem dvojrychlostní Evropy. Současně ale nejsme proti myšlence, že některé země budou v některých věcech postupovat více než jiné,“ řekl na tiskové konferenci Orbán.

Obavy východoevropských členů z pojmu vícerychlostní Evropy se snažil rozptýlit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

S překvapením jsem si všiml, že někteří kolegové to vnímají jako nějakou novou rozdělující linii, jako novou železnou oponu mezi Východem a Západem. Takový úmysl ale neexistuje.
Jean-Claude Juncker

Německo a Francie s dalšími státy jako například Itálií či Španělskem chtějí, aby se pojem vícerychlostní Evropy zapracoval do deklarace, kterou by měli šéfové států a vlád 27 států odsouhlasit 25. března v Římě. Tam se setkají, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.

Například slovenský premiér Robert Fico je ovšem skeptický k tomu, zda se do 25. března podaří připravit dokument, s nímž budou moci v Římě souhlasit všichni zúčastnění. „Pokud se nám to nepodaří, budu to považovat za katastrofu,“ prohlásil Fico, který na jednání v Bruselu zastupoval i svého českého kolegu Bohuslava Sobotku.

Podle šéfa vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska by při diskusi o různých scénářích pro Evropu po brexitu mělo být hlavním cílem všech zbylých 27 členů udržet vzájemnou důvěru a jednotu. Prohlásil, že rozumí důvodům pro úvahy o Unii, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.

Už stávající unijní smlouvy dávají možnost takzvané posílené spolupráce v některých oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...