Maďarsko schválilo zákon, který omezuje svobodu pohybu migrantů

8 minut
Ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci ve Studiu ČT24
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament velkou většinou hlasů schválil zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Jakmile vstoupí do země, budou v pohraničí zadržováni v uprchlických táborech až do definitivního vyřízení jejich žádostí o azyl.

Tento postup Maďarsko již dříve v zásadě uplatňovalo, ale muselo jej zrušit v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.

Premiér Viktor Orbán v lednu návrat k zadržování migrantů avizoval s tím, že tento krok odporuje unijním pravidlům, ale přesto půjde do přímého střetu s EU, připomněla agentura AFP.

Mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zákon odsoudila. „Tento zákon porušuje závazky Maďarska vůči mezinárodním a evropským normám a bude mít strašný fyzický a psychický dopad na ženy, děti a muže, kteří už hodně vytrpěli,“ zdůraznila Cécile Pouillyová.

Pro nový zákon hlasovalo 138 poslanců, proti bylo šest zákonodárců a 22 se zdrželo. Zákon počítá s tím, že uprchlíci se budou muset zdržovat v „tranzitních zónách“ u hranic se Srbskem a Chorvatskem.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádostí v zařízeních s volným režimem. Migranty zadržené ve vzdálenosti osmi kilometrů od jižní hranice Maďaři dosud posílali rovnou zpět do Srbska či Chorvatska.

Šéf úřadu Orbánovy vlády János Lázár minulý měsíc uvedl, že migranti by museli během vyřizování své žádosti o azyl pobývat v pohraničních uprchlických táborech vystavěných z obytných kontejnerů. Opatření by ale mělo být aktivováno pouze v případě, že vláda v souvislosti s mimořádným přívalem migrantů vyhlásí výjimečný stav, doplnil šéf úřadu vlády.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádosti v zařízeních s volným režimem.

Plot na srbsko-maďarské hranici
Zdroj: Reuters

Loni požádalo o azyl v Maďarsku 29 432 migrantů, ale drtivá většina pokračovala v cestě na Západ. Pouze 452 uprchlíků azyl dostalo. Do Maďarska, které se rozhodlo postavit proti migrantům druhý plot z ostnatého drátu – první na své jižní hranici se Srbskem vybudovalo v roce 2015 –, od 1. ledna dorazilo 345 migrantů. Minulý měsíc bylo žadatelů o azyl celkem 586.

Nový zákon zajistí, že „nikdo nebude moci vstoupit do Maďarska a Evropské unie bez povolení“, uvedl ministr vnitra Sándor Pintér. Ochránci lidských práv namítají, že nová, přísnější pravidla zbaví uprchlíky mezinárodní ochrany.

Nová pravidla se mají uplatňovat až na nově příchozí uprchlíky. Zadržování migrantů nejen v Maďarsku, ale i v České republice v minulosti kritizoval například vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48AktualizovánoPrávě teď

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...