Hájit terorismus bude trestné, odsouhlasil Evropský parlament

Trestným činem budou cesty do zahraničí s cílem připojit se k teroristické skupině, účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu. 

„Pokud se podíváte na to, co se dělo po útoku v Bataclanu (pařížském klubu), kde byli útočníci na internetu glorifikováni, je jasné, že je to nebezpečný trend,“ prohlásila německá lidovecká poslankyně Monika Hohlmeierová, která byla zpravodajkou přijatého návrhu. Veřejné schvalování teroristických akcí je podle ní jedním ze zásadních problémů zvyšujících riziko dalších útoků.

Řada evropských zemí zavedla přísná bezpečnostní opatření po útocích z Paříže, Bruselu či Berlína a jejich představitelé se shodli na nutnosti přitvrdit i v zákonech. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se na směrnici také podílel, je problematika terorismu nedostatečně pokryta v zemích střední a východní Evropy.

„Západoevropské státy, které mají zkušenosti s terorismem, ať už je to Španělsko, Francie, Velká Británie nebo Německo, přijaly opatření a zákony, které umožňují blokovat různé webové stránky, nebo nabízet pomoc – součástí té směrnice je i pomoc obětem teroristických činů. Bohužel ve státech střední a východní Evropy řada těchto opatření chybí a je důležité, aby se směrnice rozšířila do všech členských států EU,“ vysvětlil Zdechovský. 

Podle přijaté úpravy si budou unijní země rovněž povinně vyměňovat informace o trestních řízeních souvisejících s terorismem. „Dvaaosmdesát procent Evropanů chce, aby Unie dělala více v boji proti terorismu. Tato opatření jsou jasnou odpovědí,“ uvedl český europoslanec za ANO a stínový zpravodaj návrhu za liberální frakci Petr Ježek.

Zdechovský také připomněl fungování protiteroristické jednotky Europolu, která například zablokovala internetové stránky, na kterých teroristé z tzv. Islámského státu rekrutovali bojovníky z řad občanů EU. Nedávno byla v Belgii část takové skupiny odsouzena, dodal.

Posílí i kontroly na vnějších hranicích

Další schválené nařízení se týká zpřísnění kontrol na vnější hranici EU. U každého cizince, ale rovněž u všech občanů unijních zemí, budou úřady zjišťovat, zda doklad totožnosti, kterým se prokazuje při cestě do některého ze států Unie či opačným směrem, není evidován v databázi ukradených či ztracených dokladů. Kontrolovat se bude i to, jestli jméno není na seznamu hledaných osob.

„Je potřeba, aby si členské státy vyměňovaly informace a využívaly databázi Interpolu, kde jsou veškeré ztracené doklady. To byl problém migrační krize, že sem proudila řada pasů a ti lidé jezdili čtyřikrát na jeden pas. Pasy se posílaly z Německa zpátky do Řecka a ti lidé procházeli kontrolou,“ upozornil europoslanec Zdechovský.