Hájit terorismus bude trestné, odsouhlasil Evropský parlament

Nahrávám video

Unijní země budou považovat za trestné činy obhajobu terorismu či cesty do zahraničí s cílem připojit se k teroristům. Příslušnou normu schválil europarlament. Ten odsouhlasil i zpřísnění bezpečnostních opatření na vnějších hranicích Unie. Kontroly pasů podle databází se budou týkat i občanů EU.

Trestným činem budou cesty do zahraničí s cílem připojit se k teroristické skupině, účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu. 

„Pokud se podíváte na to, co se dělo po útoku v Bataclanu (pařížském klubu), kde byli útočníci na internetu glorifikováni, je jasné, že je to nebezpečný trend,“ prohlásila německá lidovecká poslankyně Monika Hohlmeierová, která byla zpravodajkou přijatého návrhu. Veřejné schvalování teroristických akcí je podle ní jedním ze zásadních problémů zvyšujících riziko dalších útoků.

Řada evropských zemí zavedla přísná bezpečnostní opatření po útocích z Paříže, Bruselu či Berlína a jejich představitelé se shodli na nutnosti přitvrdit i v zákonech. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se na směrnici také podílel, je problematika terorismu nedostatečně pokryta v zemích střední a východní Evropy.

„Západoevropské státy, které mají zkušenosti s terorismem, ať už je to Španělsko, Francie, Velká Británie nebo Německo, přijaly opatření a zákony, které umožňují blokovat různé webové stránky, nebo nabízet pomoc – součástí té směrnice je i pomoc obětem teroristických činů. Bohužel ve státech střední a východní Evropy řada těchto opatření chybí a je důležité, aby se směrnice rozšířila do všech členských států EU,“ vysvětlil Zdechovský. 

Podle přijaté úpravy si budou unijní země rovněž povinně vyměňovat informace o trestních řízeních souvisejících s terorismem. „Dvaaosmdesát procent Evropanů chce, aby Unie dělala více v boji proti terorismu. Tato opatření jsou jasnou odpovědí,“ uvedl český europoslanec za ANO a stínový zpravodaj návrhu za liberální frakci Petr Ježek.

Zdechovský také připomněl fungování protiteroristické jednotky Europolu, která například zablokovala internetové stránky, na kterých teroristé z tzv. Islámského státu rekrutovali bojovníky z řad občanů EU. Nedávno byla v Belgii část takové skupiny odsouzena, dodal.

Posílí i kontroly na vnějších hranicích

Další schválené nařízení se týká zpřísnění kontrol na vnější hranici EU. U každého cizince, ale rovněž u všech občanů unijních zemí, budou úřady zjišťovat, zda doklad totožnosti, kterým se prokazuje při cestě do některého ze států Unie či opačným směrem, není evidován v databázi ukradených či ztracených dokladů. Kontrolovat se bude i to, jestli jméno není na seznamu hledaných osob.

„Je potřeba, aby si členské státy vyměňovaly informace a využívaly databázi Interpolu, kde jsou veškeré ztracené doklady. To byl problém migrační krize, že sem proudila řada pasů a ti lidé jezdili čtyřikrát na jeden pas. Pasy se posílaly z Německa zpátky do Řecka a ti lidé procházeli kontrolou,“ upozornil europoslanec Zdechovský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 11 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled