
Chceme s Českem rozšiřovat podnikání a nové projekty, říká jordánský princ
Jordánsko – nevelká monarchie v divoké části světa aktuálně hostí na 700 tisíc syrských uprchlíků. Strýc jordánského krále v interview hovořil o situaci v regionu, migrační krizi nebo spolupráci s Českou republikou. V těchto dnech navštívil Prahu.
V jakém stavu se podle vás celý region Blízkého východu nachází?
Myslím, že celý region se nachází uprostřed chaosu a hoří. Hlavním zdrojem toho všeho je nedostatek naděje – tak jako v Jemenu, kde zuří plameny a odkud přicházejí špatné, i když občas i dobré zprávy.
Slyšeli jsme, že východní část Mosulu byla osvobozena, ale v kontextu Sýrie, Iráku nebo Jemenu panují obavy, že konec teroristických operací, ať už Islámského státu, mudžahedínů – nebo jak si všichni říkají, ve skutečnosti nebude vůbec žádný konec.
Zmínil jste velice důležité téma: jak bude region vypadat po porážce Islámského státu. Jeden z jeho zakladatelů byl Jordánec – abú Musa al Zarkáví, a zároveň také v jeho řadách bojuje údajně až 250 tisíc Jordánců. Co se podle vás stane, až Islámský stát přestane existovat jako organizovaná síla?
Jsem přesvědčený, že Islámský stát nepřestane existovat – stejně jako kterákoliv z těchto teroristických organizací. Podívejte se třeba na Balkán, kde už se ozývají hlasy z dob občanské války. Stáhnou se do podsvětí a propojí se s různými politickými organizacemi tak, jak jsme tomu byli zvyklí v mnoha jiných státech světa – v Latinské Americe či v oblasti Afrického rohu.
Já netvrdím, že ten problém je jen o rozdílech mezi těmi, kteří mají, a těmi, kteří nemají. Ale sociální nerovnost a nedostatečné prosazování zákonů je jedním z hlavních důvodů, proč lidé migrují. Mimo jiné i toto přispělo k tomu, proč se Středozemní moře proměnilo v to, čemu dnes někteří říkají moře smrti.
Jestli dovolíte, vaše Výsosti, pojďme se nyní podívat na výrazně příjemnější téma – na vztahy s Českou republikou a Jordánským královstvím. Česko významně pomáhá v jordánských uprchlických táborech pro Syřany, přitom obchodní výměna je zatím velmi nízká. Jaké jsou tedy podle vás naše vzájemné vztahy?
Byl bych velmi rád, abychom rozšířili naši spolupráci v oblastech nových start-upů a podnikání. Podívejte se třeba na desítky firem, které založili Syřané. Tihle lidé se z uprchlíků, kteří přijímají mezinárodní pomoc, rychle stávají přispěvateli do celého systému. Myslím si, že právě toto změní celkové uvažování o uprchlících.
Třeba země Visegrádské čtyřky mají velmi silný názor, že je třeba přistěhovalectví zabránit, ale zároveň chápou, že je třeba udělat všechno pro to, aby lidé z Blízkého východu neprchali. Že je třeba vytvořit takové podmínky, aby až čas nazraje, se mohli zase vrátit domů. A zatím je možné vzdělávat jejich děti a pomoci vytvořit podmínky pro lepší budoucnost. Tohle je to hlavní, kde můžeme se zeměmi V4 spolupracovat.
Evropská unie právě zažívá příval uprchlíků. V tomto kontextu bych rád zmínil, že sliby dané na konferencích velkých dárcovských zemí, jako byla třeba ta poslední v Londýně, nebyly naplněny v plné výši – tedy s výjimkou Německa a samozřejmě Spojených států.
Myslím, že budoucnost východního Středomoří velmi závisí na tom, jak Evropská unie a také její středo- a východoevropští členové budou schopni spolupracovat a mít ze sebe navzájem užitek. Proto zmiňuji oblast Levanty, V4 nebo Skandinávii. Na této meziregionální úrovni můžeme řešit problémy vody, energetiky nebo životního prostředí v produktivním smyslu.

Jeho královská Výsost princ Hasan bin Talál
Strýc jordánského krále a podle oficiálního životopisu i přímý potomek proroka Mohameda v 42. generaci v přímé linii. V letech 1965 až 1999 byl dokonce prvním následníkem trůnu, tedy korunním princem. Je aktivní v mezinárodních hnutích a angažuje se také v mezináboženském dialogu.