Ital Tajani byl zvolen šéfem EP až ve čtvrtém kole volby

Nahrávám video

Novým předsedou Evropského parlamentu (EP) na další dvouapůlleté období byl ve Štrasburku zvolen Ital Antonio Tajani. Kandidát nejsilnější frakce, evropských lidovců, získal v závěrečném souboji 351 hlasů a porazil tak kandidáta socialistů a jejich předsedu v EP Gianniho Pittellu, pro něhož hlasovalo 282 poslanců. Tajani ve funkci vystřídá socialistu Martina Schulze, který EP předsedal pět let a nyní už znovu nekandidoval.

Zvolení Tajaniho novým šéfem europarlamentu předcházela dnes složitá a dlouhá vyjednávání. Europoslanci tak vybrali předsedu parlamentu až ve čtvrtém kole, do něhož postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola třetího.

V prvních třech kolech bylo více uchazečů a vítěz potřeboval dostat absolutní většinu platných hlasů. Všechny tři vyhrál Tajani. 

Letošní volba šéfa EP byla oproti předchozím letům neobvyklá. V minulosti totiž platila dohoda mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi – lidovci a socialisty, že si vedení parlamentu v polovině pětiletého období vymění.

Letos ale socialisté dohodu vypověděli. Nelíbilo se jim, že lidovci už mají nyní v hlavních unijních institucích dva posty – předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a šéfa Evropské rady Donalda Tuska.

Nahrávám video

Očekávané vítězství Tajaniho tak zřejmě zajistila dohoda lidovců s frakcí evropských liberálů. Právě jejich kandidát Guy Verhofstadt na poslední chvíli ze souboje odstoupil.

Text dohody získal ještě před volbou zpravodajský server Politico. Na základě dohody se Verhofstadt vzdal kandidatury výměnou za to, že jeho frakce ALDE získá klíčový vliv v Konferenci předsedů výborů europarlamentu.Nová dohoda lidovců a liberálů znamená zřejmě konec dlouholeté spolupráce mezi EPP a socialisty z S&D, kam patří i končící šéf europarlamentu Martin Schulz.

Ve výsledku tak zástupci evropských lidovců mohou stát v čele tří zásadních unijních institucí. V čele Evropské komise je Jean-Claude Juncker a Evropskou radu řídí Donald Tusk.

Je dlouholetým členem Evropského parlamentu – poprvé byl zvolen v roce 1994 za stranu Forza Italia někdejšího premiéra a magnáta Silvia Berlusconiho. Má zkušenosti i z Evropské komise pod José Manuelem Barrosem: jako viceprezident pro oblast dopravy a také komisař pro průmysl a podnikání.

Narodil se roku 1953 v Římě a vystudoval klasická studia spolu s právem. Kromě italštiny mluví také anglicky, španělsky a francouzsky. Před politickou kariérou se věnoval novinařině. Působil v denících Il Settimanale nebo Il Giornale, zkušenosti má i jako rozhlasový moderátor na stanici RAI 1.

S Berlusconim kdysi pravicovou stranu Forza Italia spoluzakládal.

 Podle některých tak vznikne silnější pravicový blok v EP, který ale stejně nebude mít většinu.

„Vytvořili takzvanou proevropskou koalici s evropskými lidovci. To je jistě zajímavé v souvislosti s tím, že jen před několika dny se pro změnu uskutečnily námluvy liberálů s italským euroskeptickým hnutím Pěti hvězd,“ uvedla k dohodě Olga Sehnalová (ČSSD) ze socialistické frakce.

Kriticky se k dohodě vyjádřila i komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. „Verhofstadt ukázal, že se tady v té budově dá koupit úplně všechno a že lháři tady existují,“ vyjádřila své zklamání z dohody Konečná.

Nahrávám video

Zástupkyně lidovců Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) dohodu hájí. „Oni si řekli, že chtějí jít svojí cestou,“ připomněla Šojdrová skutečnost, že socialisté porušili před úterní volbou dva a půl roku starou dohodu. Podle ní měl totiž nyní socialistu ve vedení EP vystřídat lidovec.

„Přinutili ALDE, aby se rozhodli k tomu více spolupracovat s EPP…Pan (Gianni) Pittella řekl, že on chce být prezidentem a že on nebude volit naše místopředsedy,“ uvedla Šojdrová. Dodala, že Pittellovo vystupování bylo dost autoritativní a nesměřovalo k žádné dohodě.

  • Předseda Evropského parlamentu je pověřen vedením parlamentních schůzí. Je jedním ze signatářů (vedle předsedy Rady), kteří podepisují všechna legislativní rozhodnutí. Reprezentuje také evropské instituce při různých příležitostech.
  • Spolu se 14 místopředsedy tvoří regulační řídící orgán, který řeší řadu administrativních, organizačních a finančních otázek uvnitř EP. 
  • Konference předsedů je tvořena předsedy politických skupin a předsedou europarlamentu. Organizuje práci EP a jeho orgánů, rozděluje pravomoci výborům a delegacím nebo připravuje program jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 5 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 10 hhodinami
Načítání...