Korejská válka - první válečný konflikt studené války

Soul/Pchjongjang - Válka o rozložení sil na Korejském poloostrově se stala prvním válečným konfliktem studené války a zároveň zkouškou poválečné politické a vojenské síly Spojených států a Sovětského svazu. Boje přitom trvaly nesrovnatelně kratší dobu než vyjednávání o příměří. Korejská válka začala 25. června 1950. Stejně jako v případě Vietnamu i v moderních dějinách Korey sehrála významnou úlohu rovnoběžka. V korejském případě se jedná o osmatřicátou rovnoběžku, podle které v roce 1945 dva plukovníci americké armády dočasně rozdělili korejské území od roku 1910 okupované Japonskem na okupační zónu americké a sovětské armády. Severní část Koreje přijala pod vlivem SSSR komunismus, jižní část pod vlivem USA spravovala Organizace spojených národů.

V roce 1948 vznikají ze dvou okupačních území dva státy. Severní, Korejská lidově-demokratická republika s oporou ve stalinistickém Sovětském svazu v čele s diktátorem Kim Ir-Senem, a Jižní Korea ovlivňována Spojenými státy. Ty se obávaly rostoucího vlivu marxistické ideologie v Asii a snažily se jí zabránit vyvažováním vlivu v regionu. Obavy Američanů se staly pravdivé ve chvíli, kdy na území Jižní Koreje v nacionální vizi sjednotit obě území a s vydatnou podporou SSSR vtrhla 25. června 1950 severokorejská vojska. Během pouhých tří dní se jim podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Soul. Začal tím první ozbrojený konflikt po druhé světové s účastí velmocí - Korejská válka.

Zvrat přinesl geniální útok „čaroděje z Inčchonu“

Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil zástupce Sovětského svazu, označila Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení. Spojené státy s podporou OSN reagovaly v září téhož roku pod vedením generála Douglase MacArthura ofenzivou do týla severokorejských jednotek uprostřed východního pobřeží jižní Koreje u města Inčchonu (odtud MacArthurova přezdívka „čaroděj z Inčchonu“).

2 minuty
Korejská válka - první válečný konflikt studené války
Zdroj: ČT24

Severokorejská armáda tak byla vytlačena za 38. rovnoběžku a v říjnu Američané obsadili i hlavní město Pchjongjang. Americká vojska u čínských hranic ovšem vyvolala ostrou reakci maoistického Pekingu, který spolu se severokorejskou armádou zahnal spojenecká vojska zpět za 38. rovnoběžku. Jednání o příměří bylo zahájeno 10. července 1951.

38. rovnoběžka je dodnes nejstřeženější hranicí světa

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Mírová jednání trvala dva roky, obě strany oficiálně ukončily válku 27. července 1953, kdy za sekundování OSN podepsaly dohodu o příměří. Korejská válka přinesla definitivní rozdělení Korejského poloostrova na dva státní útvary. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Tato válka zároveň naznačila, jakou koncepci hodlá americká a sovětská zahraniční politika sledovat v dalších desetiletích, tedy nestřetávat se v přímém boji velmocí, ale v zastoupení v lokálních konfliktech. O Korejské válce se vedle blokády Berlína také mluví jako o prvním konfliktu studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.

V korejské otázce mělo slovo i Československo

Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS). V té figurovalo Československo, které mělo spolu s polskými, švédskými a švýcarskými delegáty dohlížet na to, aby obě znesvářené strany respektovaly existující stavy vojenského personálu a materiálu do doby, než bude politickou cestou dosaženo míru a stažení všech zahraničních sil z Korejského poloostrova. Po rozpadu Československa ale Severní Korea znemožnila zástupcům ČR pokračovat v misi a jedno místo v DKNS je tak od roku 1993 neobsazené.

  • Americké síly ničí vlaky nedaleko přístavu Wonsan v Severní Koreji zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182661.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1352/135195.jpg
  • Korejská válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182659.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: Al Chang http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3410/340995.jpg

Plánovaná mírová smlouva nebyla dodnes uzavřena. Po konci války navíc uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje. Ačkoliv obě Koreje roku 1991 podepsaly smlouvu, v níž obě strany slíbily přeměnit režim příměří v pevný stav míru, současný stav na Korejském poloostrově mnoho nadějí mírovým snahám nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...