Obhájci někdejšího vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, který čelí obžalobě z genocidy a dalších zločinů, požádali Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu, aby jejich klienta osvobodil. Podle advokátů se prokuratuře nepodařilo dokázat, že Mladić zorganizoval krvavé etnické čistky, které provázely občanskou válku v Bosně v letech 1992 až 1995.
Obhájci žádají pro Mladiče svobodu. Je prý jen obětním beránkem
Žalobce naopak pro Mladiče navrhuje doživotní trest vězení zejména v souvislosti s masakrem civilistů ve Srebrenici, kde v červenci 1995 zahynulo na 8000 muslimských mužů a chlapců.
„Bylo by urážkou přeživších i mrtvých a potupou justice, kdyby (Mladić) dostal trest nižší než ten ze zákona nejpřísnější - trest doživotní,“ uvedl žalobce Alan Tieger.
Podle žalobců vydal Mladić osobně rozkaz k zabíjení muslimů v Srebrenici. Zabíjení přitom označili za nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války.
Podle Mladičova obhájce Dragana Ivetiče ale prokuratura hledá „symbolického obětního beránka“.
Ratko Mladić před tribunálem v Haagu
Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od roku 2001, kdy byl tribunálu vydán bývalý srbský prezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. Zatčen byl v květnu 2011. Třiasedmdesátiletý Mladić již několikrát prohlásil, že je nevinný.
Verdikt soudu a rozhodnutí o trestu v posledním z velkých případů ICTY se očekává příští rok.
Letos v březnu haagský soud poslal na 40 let do vězení bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Uznal ho vinným z genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem a z dalších zločinů. Karadžić se proti rozsudku odvolal.