Novou francouzskou vládu povede dosavadní ministr vnitra Bernard Cazeneuve, který tak vystřídá Manuela Vallse, jenž hodlá usilovat o prezidentský úřad. Nový premiér bude ve funkci jen pět měsíců, čímž překoná dosavadní rekord nejkratšího působení v čele francouzského kabinetu.
Dosavadní rekord drží socialistka Édith Cressonová, která sídlila v premiérském Matignonském paláci mezi lety 1991 a 1992 pouhých deset měsíců.
Cazeneuve vedl francouzské bezpečnostní síly po vlně džihádistických teroristických útoků v loňském roce, po nichž byl zaveden výjimečný stav trvající dodnes. Cazeneuve je kritikem někdy „pomalé“ reakce unijních představitelů na útoky a navrhl reformu práv a povinností cizinců žijících ve Francii, která zpřísňuje podmínky vstupu do země i délku pobytu.
Prosazuje také významné posílení pravomocí a schopností evropské agentury Frontex tak, aby mohla při ochraně hranic zasahovat tam, kde selžou členské státy EU. Byl zároveň jedním z iniciátorů posílení výzbroje a ochrany policistů a zlepšení jejich pracovních podmínek. Prosazuje i větší kontrolu údajů o lidech cestujících letadlem v evropském prostoru nebo posílení kontroly sociálních sítí na internetu.
Vnitro po Cazeneuvovi nově povede socialistický poslanec Bruno Le Roux. Dosavadní premiér Valls v úterý oznámil, že chce usilovat o prezidentský post. Slíbil, že se bude snažit o nezávislou, silnou Francii a bude bojovat proti krajní pravici. V lednu se zúčastní levicových primárek. Podle nedávného průzkumu agentury Ifop ho chce jako kandidáta socialistů 45 procent levicových voličů.
Vallsovým hlavním konkurentem v primárkách by měl být mnohem levicovější exministr financí Arnaud Montebourg, kterého v průzkumu podpořilo 25 procent sympatizantů levice. Volby proběhnou už na jaře příštího roku.
Poslední sondáže ale zatím ukazují, že se do druhého kola nemá šanci dostat žádný levicový kandidát. Dvě třetiny hlasů by nyní dostal kandidát klasické pravice Francois Fillon a zbylou třetinu vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová, která vystupuje proti Evropské unii a imigraci.
Levice je v současné době roztříštěná a popularita socialistů stále klesá. Současného prezidenta Francoise Hollanda má v oblibě jen kolem čtyř procent občanů, což je nejméné v historii. Hollande si toho je vědom, proto se rozhodl učinit bezprecedentní krok a znovu o prezidentskou funkci neusilovat.
Valls v pondělí vyzval levici ke sjednocení a společnému boji o Elysejský palác. „Rozdělení je něco, co vzniká úsilím mnoha lidí - stejně jako jednota. Proto se všichni musíme snažit - a já chci být prvním. Musíme být důstojní, překonat sami sebe. Moje kandidatura je kandidaturou smíření,“ konstatoval prezidentský kandidát.
