Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) si podeváté zvolila Angelu Merkelovou svou předsedkyní. Kancléřka získala podporu téměř 90 procent svých spolustraníků. V projevu jim slíbila, že se uprchlická situace z loňského léta nebude opakovat. Vyslovila se také pro zákaz úplného zahalování obličeje. Zdůraznila rovněž, že německé právo má vždy přednost před islámským právem šaría.
Merkelová v úvodu zdůraznila, že v centru politiky CDU stojí člověk. Německo je podle ní v dobrém stavu, je však třeba brát v potaz problémy a dívat se do budoucna. „Situace z pozdního léta 2015 se nemůže, nemá a nesmí opakovat,“ prohlásila německá kancléřka, která v té době naznačovala běžencům uvízlým v Budapešti, že mají v Německu dveře otevřené.
Právě její vstřícná uprchlická politika měla negativní dopad na to, jak kancléřku vnímají běžní Němci. Vedle příchodu více než milionu uprchlíků do země Merkelové uškodily i útoky vedené imigranty. Naopak otřesy na zahraniční politické scéně (rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii či vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách) pomohly Merkelové považované za symbol stability získat plusové body. Současná podpora kancléřky se tak pohybuje kolem 50 procent. Vrcholnou popularitu Merkelová zažívala krátce po svém nástupu do kancléřského úřadu, kdy ji v únoru 2006 podporovalo plných 80 procent občanů Německa.
Merkelová děkovala Němcům za pomoc s uprchlíky
Spolková republika chce dělat vše pro to, aby zastavila ilegální migraci a dala lidem lepší perspektivu v zemích jejich původu, konstatovala nyní Merkelová. Za zásadní považuje dohodu osmadvacítky s Tureckem, která podle ní každý den zachraňuje životy.
Merkelová také poděkovala všem spoluobčanům, kteří se angažovali a angažují v pomoci pro celkem 890 tisíc běženců, kteří loni do země přišli. Ukázali podle ní Německo z té nejlepší stránky.
Kancléřka se také vyslovila pro zákaz úplného zahalování obličeje na veřejnosti. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ řekla už dříve kancléřka. „Tady v Německu platí zákony naší země, a to pro všechny bez výjimky. Nechceme žádné paralelní společnosti,“ nechala se nyní slyšet.
Merkelová zároveň kritizovala zesilující agresivitu a nenávist na sociálních sítích. Není možné myslet si, že internet je prostorem, kde neplatí německé zákony, konstatovala kancléřka. Z některých komentářů na internetu, které jsou nezřídka zaměřené proti migrantům, má prý pocit, že by sami jejich autoři potřebovali integrační kurz.
Vzkaz Britům: Bez svobodného pohybu přístup k našemu trhu nedostanete
Šéfka CDU se vyjádřila i k Sýrii - prohlásila, že je ostuda, že se stále nepodařilo zajistit humanitární koridory pro Aleppo. Rusku a Íránu pak vyčetla podporu Asadovu brutálnímu režimu. K brexitu řekla, že Británie nebude mít přístup na společný evropský trh, pokud se nezaváže dodržovat čtyři základní svobody pohybu uvnitř Evropské unie.
„Nedopustíme žádné vybírání si třešniček z dortu,“ prohlásila Merkelová za potlesku delegátů sjezdu. „Čtyři základní svobody musí být zajištěny - svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a finančních produktů. Bez nich nebude přístup ke společnému trhu,“ poznamenala.
Dvaašedesátiletá politička vede stranu od roku 2000 a o post stranické šéfky se ucházela podeváté. Dosud vyhrávala většinou jednoznačně. Před dvěma roky ji coby šéfku strany podpořilo 96,7 procenta delegátů, nyní to bylo „jen“ 89,5 procenta.
Berlín postupně přitvrzuje
Migrační krize si tak zřejmě vybrala svou politickou daň, i když Berlín v posledních měsících svůj velmi vstřícný přístup k běžencům mírní.
„Merkelová vyšla vstříc místopředsedovi CDU, pokud jde o přísnější přístup v otázce odsunu migrantů, kteří nemají právo zůstat v Německu. Azylový zákon se už několikrát zostřoval a schválen byl integrační zákon, který běžencům pomáhá, ale klade před ně i ostré podmínky. Celá politika (CDU) se racionalizovala a je stále efektivnější,“ uvedl odborník na Německo Vladimír Handl.
CSU Merkelovou kritizuje
Kvůli svému odporu k horní hranici počtu přijímaných uprchlíků se ale Merkelová dostala do sporu s předsedou sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horstem Seehoferem. Ten požaduje roční limit 200 tisíc běženců.
Seehofer svým voličům slibuje, že jeho strana po případném úspěchu v příštích volbách zajistí omezení imigrace. „V Berlíně budeme vládnout, jen když se tak stane. Tuto garanci dávám za svou stranu,“ uvedl. CSU dokonce kancléřku nedávno vůbec poprvé nepozvala na stranický sjezd.
Meissner: Rezignujte na post kancléřky i šéfky strany
I pro některé spolustraníky z CDU je už ale Merkelová nepřijatelná – nejen kvůli migrační politice. „Kritici tvrdí, že se CDU příliš rozkročila a ze strany, která byla napravo od středu, se stala strana středová,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Ozývají se tak hlasy volající po kancléřčině odchodu. „Jste nepřítelem naší někdejší velké Křesťanskodemokratické unie v Německu. Proto vás vyzývám, paní Merkelová, abyste dala CDU šanci ke konzervativní regeneraci. Rezignujte na post kancléřky a šéfky strany a odejděte,“ konstatoval člen CDU Wolfgang Meissner.
Merkelová ale nemá protikandidáta a její opětovné zvolení do čela strany je tak jisté. Politička už dříve ohlásila i ambici obhájit své působení v čele spolkové vlády a logicky ho spojila i s obhájením vedení CDU.
„Být připravená stát v čele CDU pro mě vždycky znamenalo být připravená stát se kancléřkou. A proto to znamená, že budu v roce 2017 kandidovat. Přemýšlela jsem nad tím neskutečně dlouho. Protože rozhodnutí počtvrté kandidovat je po 11 letech v úřadu všechno jen ne triviální,“ prohlásila Merkelová.
Vedle předsedy si celkem 1001 delegátů vybere i další členy vedení strany. Ani zde se ale zásadní změny nečekají. Větší napětí tak může přinést debata o programových návrzích, mezi nimiž jsou i ty, které požadují zpřísnění azylové politiky.
Merkelová chce zabránit vzniku levicové koalice
Konzervativní unie CDU/CSU je hlavním favoritem parlamentních voleb na podzim roku 2017. Průzkumy jí přisuzují kolem 35 procent hlasů, druhé nejsilnější sociální demokracii kolem 23 procent.
Merkelová očekává, že kampaň bude plná výpadů zleva i zprava vůči konzervativní unii CDU/CSU. Přesto podle ní sesterské strany musí udělat vše proto, aby na spolkové úrovni nevznikla koalice sociální demokracie, Zelených a Levice. Volby podle ní budou i kvůli rozdělení společnosti nejtěžší od znovusjednocení Německa.
Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství prožila ve východoněmeckém Templinu, na univerzitě v Lipsku vystudovala fyziku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.
Pod vedením kancléře Kohla se v roce 1991 stala ministryní pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí. Politička zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU. V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.
O tři roky později už konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.
Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.
