CIA i američtí vojáci čelí podezření z mučení desítek lidí v Afghánistánu

Americká armáda a CIA se mohly dopustit válečných zločinů, když mučily osoby zadržené v Afghánistánu. Zveřejněná zpráva hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) hovoří nejméně o 61 obětech. Ke krutému zacházení mělo docházet od května 2003 do konce roku 2014. Pentagon se zatím ke zjištění soudu nevyjádřil.

Mučení se měly podle soudu dopouštět i afghánské bezpečnostní složky. Taliban pak přímo zločinů proti lidskosti. Radikální islamisté měli pozabíjet tisíce lidí, vraždit civilisty i humanitární pracovníky a rekrutovat dětské vojáky.

Prokurátoři podle svých slov „bezprostředně“ rozhodnou, zda zažádají o povolení zahájit podrobné vyšetřování v Afghánistánu, které by mohlo vést k obvinění Američanů z válečných zločinů.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Chris Hondros/Getty Images/ISIFA

Podle zprávy ICC nešlo o akce izolovaných jednotlivců, ale spíše o vyšetřovací techniky schválené shora.

„Z dostupných informací vyplývá, že oběti byly záměrně vystaveny fyzickému a psychickému násilí a že zločiny byly údajně spáchány zvlášť zavrženíhodným způsobem, který podrývá základní lidskou důstojnost obětí,“ upozornil soud.

USA se sice zatím k ICC nepřipojily, soud ale může Američany soudit, pokud se dopustí trestného činu v rámci jurisdikce země, která členem soudu je – a mezi tyto země patří i Afghánistán.

Zpráva ICC hovoří také o agentech CIA, kteří mohli podrobit v Afghánistánu, Polsku, Rumunsku a Litvě mučení, krutému zacházení, útokům na osobní důstojnost anebo znásilnění mezi prosincem 2002 a březnem 2008 nejméně 28 zadržených.

ICC byl založen v roce 2002 a je světově prvním stálým soudem zřízeným kvůli stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Členy je více než 120 zemí z celého světa, velmoci včetně USA, Ruska a Číny se ale zatím nepřipojily.

Zadržovaní na Gunatánamu
Zdroj: Brennan Linsley/Reuters

Obama mučení podezřelých zakázal, Trump asi půjde opačným směrem

Prezident George W. Bush v roce 2000 odmítl podepsat příslušnou smlouvu kvůli obavám, že by Američané mohli být nespravedlivě stíháni z politických důvodů. Republikán Bush po teroristických útocích z 11. září 2001 schválil tvrdé praktiky jako waterboarding, jeho nástupce – demokrat Barack Obama to ale v roce 2009 zakázal.

Nově zvolený prezident Donald Trump během kampaně tvrdil, že by mučení opět povolil, protože zákaz tvrdých výslechů podle něj staví USA do strategické nevýhody vůči islámským radikálům.

Zatím všechna soudní řízení ICC se týkala zločinů spáchaných v Africe. Podle žalobců je vyšetřování vedeno také v Polsku, Rumunsku a Litvě, kvůli možným zločinům ve vazebních zařízeních CIA v těchto zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled