Kolumbijská vláda a povstalci z FARC uzavřeli novou dohodu

Kolumbijská vláda a levicoví povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) oznámili, že uzavřeli novou mírovou dohodu. Tu předchozí  Kolumbijci odmítli v říjnu v referendu.

Nový dokument je výsledkem jednání obou stran v kubánské metropoli Havaně, jehož záměrem bylo mírovou dohodu upravit tak, aby byla pro občany přijatelná. Vláda a rebelové řekli, že v nové dohodě jsou zahrnuty změny, které navrhly různé společenské skupiny.

„Dospěli jsme k nové dohodě s cílem ukončit ozbrojený konflikt. Dohoda zahrnuje změny, upřesnění a návrhy předložené nejrozmanitějšími částmi společnosti,“ konstatovaly strany ve společném prohlášení.

Původní historickou dohodu podepsal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos 26. září s cílem ukončit více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy čtvrt milionu Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí. Dohodě předcházely čtyři roky jednání v Havaně. Ale 2. října v referendu Kolumbijci dohodu těsně odmítli. Podle kritiků byla dohoda k povstalcům příliš shovívavá.

Prezident Santos následně prodloužil příměří s rebely až do konce letošního roku a zahájil jednání o nové dohodě. Santos za snahu ukončit více než půlstoletí trvající ozbrojené povstání získal letos Nobelovu cenu za mír.

Nová dohoda je příležitostí vyjasnit si pochyby

„Nová dohoda je příležitostí vyjasnit pochyby, ale především všechny sjednotit,“ prohlásil vládní vyjednávač Humberto de la Calle, který společně s vyjednávačem povstalců Ivánem Márquezem nový dokument podepsal. Vyjednávač vlády nicméně neupřesnil, zda bude dohoda znovu předložena voličům k posouzení v referendu či zda o ní bude hlasovat parlament, napsala agentura AP.

Podle vládního vyjednávače se změny v dohodě týkají především justice, trestů pro bojovníky obviňované z válečných zločinů a odškodnění obětí konfliktu. Ti, kdo nesou odpovědnost za zločiny, si své tresty řádně odpykají, ujistil Humberto de la Calle.

Kritikům původní dohody se nelíbilo, že by rebelové, kteří jsou odpovědní za válečná zvěrstva, nešli do vězení, ale dostali by „alternativní tresty“. Podle nové dohody budou muset rovněž povstalci předložit výčet získaných peněz a majetku. Účastníci konfliktu, kteří čelí obvinění z drogových zločinů, stanou před vysokými soudy.

Prezident Santos uvedl, že se naopak nepodařilo prosadit požadavek odpůrců dohody, aby povstalečtí vůdci nesměli kandidovat ve volbách. Žádné funkce jim nebudou automaticky přiděleny, ale kandidovat mohou, prohlásil Santos.

Americký ministr zahraničí John Kerry poblahopřál Kolumbijcům k dosažení nové mírové dohody. „Po 52 letech války nemůže žádná mírová dohoda uspokojit všechny do detailů. Tato dohoda ale představuje důležitý krok vpřed na cestě Kolumbie ke spravedlivému a trvalému míru. Spojené státy budou ve spolupráci s kolumbijskou vládou pokračovat v podpoře realizace mírové dohody,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...